Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Již brzy bude severní pól v létě zcela bez ledu

Lední medvědi v oblasti Severního ledového oceánu
Autor: Dirk Notz

Severní ledový oceán bude v létě velmi pravděpodobně bez sněhu a ledu alespoň dočasně ještě před rokem 2050. Účinnost opatření k ochraně klimatu bude rozhodující, jak často a na jak dlouho se tak stane. Takové jsou závěry nových vědeckých studií zahrnujících 21 výzkumných společností z celého světa, které koordinoval Dirk Notz z University of Hamburg, Německo.

Výzkumný tým analyzoval nedávné výsledky ze 40 rozdílných klimatických modelů. Na základě těchto modelů vědci zvažovali budoucí vývoj ledové pokrývky v oblasti Severního ledového oceánu ve scénáři s vysokou budoucí emisí oxidu uhličitého a s nízkým stupněm ochrany klimatu. Podle očekávání ztrácí Arktický oceán podle této simulace v letním období rychle ledovou pokrývku. Avšak nová studie zjistila, že led letního Arktického oceánu rovněž bude příležitostně mizet, jestliže emise oxidu uhličitého se budou rapidně zmenšovat.

Jestliže zredukujeme globální emise rychle a důkladně, a tudíž udržíme globální oteplování pod dvěma stupni vzhledem k předprůmyslové úrovni, led v Severním ledovém oceánu bude přesto pravděpodobně příležitostně mizet v letním období až do roku 2050. To nás skutečně překvapilo,“ říká Dirk Notz, který je vedoucím výzkumné skupiny mořského ledu University of Hamburg, Německo.

V současné době pokrývá mořský led oblast kolem severního pólu po celý rok. Každé léto se oblast pokrytá ledem zmenšuje, v zimě se znovu obnovuje. V odpověď na pokračující globální oteplování se celková oblast Arktického oceánu, která je pokryta ledem, rychle zmenšovala v průběhu uplynulých několika dekád. To podstatně ovlivňuje arktický ekosystém a klima: ledem pokryté oblasti jsou místa vhodná jako lokality obývané ledními medvědy a tuleni a udržují Arktidu studenou v důsledku toho, že odráží sluneční záření.

Jak často bude polární oblast ztrácet ledovou pokrývku v budoucnu, kriticky závisí na budoucích emisích oxidu uhličitého, jak to vyplývá ze studie. Pokud budou emise rapidně redukovány, roky bez ledu se mohou vyskytovat pouze občas. Pokud budou emise vysoké, pak se Severní ledový oceán bude vyskytovat bez ledové pokrývky po většinu roků. Z toho důvodu lidstvo stále bude mít vliv na to, jak často budou polární oblasti ztrácet svoji ledovou pokrývku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Severní ledový oceán, Globální oteplování


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »