Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Je na Měsíci voda?

Je na Měsíci voda?

Okolí kráteru Cabeus
Okolí kráteru Cabeus
Voda je na Měsíci na neočekávaných místech. Naznačují to nová, avšak zatím sporná pozorování. V souladu s teorií voda na povrchu Měsíce nemůže být stabilní při teplotě nad -167 °. Proto by měl být led koncentrován ve "studených kapsách" poblíž lunárních pólů - na dně kráterů, kam nikdy nedopadlo sluneční světlo. Kosmická sonda NASA s názvem LCROSS potvrdila přítomnost vody, když v říjnu 2009 narazila do povrchu Měsíce v oblasti kráteru Cabeus.

Avšak nová pozorování z oběžné dráhy, prováděná sondou Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naznačují, že mnoho oblastí v permanentním stínu, které leží v blízkosti jižního pólu, je suchých, ale několik potenciálně "vlhkých" oblastí je naopak osvětlováno Sluncem.

Tato pozorování byla provedena ruským přístrojem LEND (Lunar Exploration Neutron Detector), který vyhledává pravděpodobné depozity vodního ledu na základě zjišťování přítomnosti neutronů, uvolněných z povrchové horniny. Voda, či jiné materiály obsahující vodík, snižuje počet tzv. rychlých neutronů.

Aparatura LEND prozkoumala 37 kráterů v blízkosti jižního pólu, které jsou trvale ukryty ve stínu a pouze u tří z nich (Cabeus, Faustini a Shoemaker) bylo zjištěno, že vykazují významné množství vodíku. Avšak několik oblastí osvětlených Sluncem rovněž vypadá, že jsou bohatá na vodík.

Igor Mitrofanov (Institut kosmických výzkumů při Ruské kosmické agentuře), hlavní vědecký pracovník přístroje LEND, oznámil objev těchto "zakázaných neutronových oblastí" minulý týden na konferenci American Geophysical Union v San Francisco.

Je přesvědčen, že půl metru tlustá vrstva suché horniny může zakrývat vrstvu špinavého ledu a zabraňovat tak jeho vypařování do kosmického prostoru. Igor Mitrofanov vypočítal se svými spolupracovníky, že vrstva, která mohla být na Měsíci vytvořena při dopadech asteroidů či komet, může obsahovat 3 až 5 % vody.

Bohužel nové závěry jsou zatím sporné. Přístroj LEND obsahuje nové funkce, které byly navrženy ke zlepšení jeho rozlišení, takže registruje pouze neutrony z malé oblasti povrchu pod sebou. Zařízení však doposud nebylo testováno při jiné planetární misi a někteří astronomové mají podezření, že může detekovat neutrony rovněž z širokého okolí.

"Máme zde mnoho nevyřešených otázek kolem funkce přístroje, na které je nutné najít odpověď," říká Rick Elphic (Ames Research Center, NASA). "Zatím stále nebylo definitivně rozhodnuto, co vlastně pozorujeme."

Naštěstí sonda LRO bude podle očekávání pokračovat ve shromažďování dat minimálně dva roky a výsledky pozorování přístrojem LEND budou s časem nabývat na přesnosti. "Jsem přesvědčen, že náš výzkum dospěje k mnohem přesnějším informacím již příští léto," říká Jim Garvin, hlavní vědecký poradce NASA's Goddard Space Flight Center.

Zdroj: www.newscience
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »