Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Jak jsme pozorovali komety v roce 2018

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma
Autor: FRAM CTA-N/Martin Mašek

Jednou z činností Společnosti pro meziplanetární hmotu je soustavné pozorování komet a měření jejich jasnosti přes elektronická záznamová zařízení, nebo pořizování vizuálních odhadů. Taková pozorovnání jsou důležitá, pomahají určit fotometrické chování komet v různých vzdálenostech od Slunce, umožňuje jejich třídění podle různých projevů aktivity a odhadnout jejich velikost, nebo aktivní povrch. Zde přinášíme souhrn pozorování komet za rok 2018.

Rok 2018 nebyl na jasné komety příliš bohatý, do dosahu pouhého oka se dostala jediná kometa, a to 46P/Wirtanen na samém konci roku. Šlo o její nejbližší průlet kolem Země v historii. V průběhu léta pak byla v triedrech dobře pozorovatelná stará krátkoperiodická kometa 21P/Giacobini-Zinner. Obě tyto komety byly pozorovány nejvíce ze všech, především díky dobrým pozorovacím podmínkám (výška nad obzorem v průběhu noci) a jejím jasnostem. 46P dosáhla jasnosti okolo 5 mag, 21P pak okolo 7. hvězdné velikosti. U komety 46P bylo provedeno celkem 43 pozorování (32 CCD měření, 10 pozitivních vizuálních odhadů a jeden negativní vizuální odhad). Kometa 21P měla celkem o jedno pozorování méně, tedy 42 (13 CCD měření a 29 vizuálních odhadů).

Další zajímavé komety, které se dostaly do vizuálního dosahu, byly opět staré krátkoperiodické komety, a to 38P/Stephan-Oterma, která nás poctila svou návštěvou po 38 letech, dále 64P/Swift-Gehrels a nakonec 29P/Schwassmann-Wachmann, která obíhá po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a do vizuálního dosahu se dostává prakticky každoročně při outburstech (skokové zvýšení jasnosti).
38P dosáhla v maximu cca 10 mag a byla pozorována 22× (z toho 20 CCD měření a 2 vizuální odhady). U 64P bylo provedeno 13 CCD měření, v maximu jasnosti měla okolo 9. hvězdné velikosti. 29P byla pozorována 16×, z toho 13× přes CCD a třikrát vizuálně. Při nejjasnějším zaznamenaném outburstu kometa dosáhla jasnosti okolo 11,5 mag.

Zajímavým překvapením se v průběhu listopadu stala kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto), kterou objevili nezávisle na sobě tři amatérští pozorovatelé. Don Machholz ji objevil dokonce vizuálně (předchozí vizuální objev komety nastal před dlouhými osmi lety!), další dva japonští spoluobjevitelé ji našli na snímcích z digitálních fotoaparátů. V maximu jasnosti dosáhla zhruba 8. hvězdné velikosti.

Celkový počet měření/odhadů jasnosti za rok 2018 je 298 ke 45 různým kometám. Vizuálních odhadů bylo provedeno pouze 63, což je nejméně od roku 1991 (42 vizuálních pozorování). Nejaktivnějším vizuálním pozorovatelem byl Jakub Černý se 38 vizuálními odhady, na druhém místě je Marek Biely s 8 odhady. Další pozorovatelé přispěli pěti či méně pozorováními, celkem se zapojilo 7 vizuálních pozorovatelů. Na vzestupu jsou CCD/DSLR měření jasností, za rok 2018 bylo učiněno 235 měření. Jediným CCD/DSLR pozorovatelem byl Martin Mašek.

Co se roku 2019 týče, vypadá to, že minimálně čísla u vizuálních pozorování budou ještě horší, protože letošek je na jasnější komety docela chudý. Nezbývá tak než doufat, že se situace v budoucnu zlepší.

Poznámka: Ve statistikách nejsou zahrnuta pozorování Martina Lehkého, který odesílá data do databáze ICQ sám, mimo databázi SMPH.

Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018 Autor: SMPH
Tabulka s přehledem počtu vizuálních odhadů a CCD měření jednotlivých pozorovatelů za rok 2018
Autor: SMPH

Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018 Autor: SMPH
Tabulka počtu měření/odhadů jasností komet v letech 2008-2018
Autor: SMPH

Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů Autor: SMPH
Tabulka všech komet pozorovaných v roce 2018 s počty CCD měření či vizuálních odhadů
Autor: SMPH




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Komety 2018, C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa), Giacobini-zinner, Kometa 21P, 46P/Wirtanen, 38P/Stephan-Oterma, 64P/Swift-Gehrels, 29P/Schwassmann-Wachmann, Fotometrie, Měření jasnosti, Odhady jasnosti, Kometa 


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »