Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Horký jižní pól Saturnova měsíce Enceladus

Horký jižní pól Saturnova měsíce Enceladus

Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce Enceladus
Teplotní mapa okolí jižního pólu měsíce Enceladus
Kosmická sonda Cassini, zkoumající planetu Saturn a její soustavu prstenců a měsíců, se v uplynulých letech věnovala i studiu měsíce Enceladus (průměr 504 km). Tento ledový objekt je zajímavý mj. tím, že jeho jižní pól je nejteplejším místem na povrchu měsíce, navíc z objevených prasklin tryskají gejzíry vodní páry, ledových krystalků a dalších sloučenin. Předpokládá se, že se pod ledovým povrchem nacházejí zásoby kapalné vody.

V pravé části připojeného obrázku jsou barevně zvýrazněna místa, odkud uniká tepelná energie z prasklin, nacházejících se v okolí jižního pólu měsíce Enceladus. Snímek byl pořízen sondou Cassini během průletu kolem měsíce 21. 11. 2009. Trhlina pojmenovaná Baghdad Sulcus je jedním ze čtyř tzv. tygřích škrábanců, což jsou oblasti, kde již při dřívějších průletech sonda zaznamenala výtrysky vodní páry a ledových krystalků. Zmiňovaná prasklina Baghdad Sulcus se táhne z levého horního do pravého dolního rohu obrázku.

"Barevný" levý obrázek, který má 10krát menší rozlišení, představuje infračervenou mapu okolí jižního pólu Encelada, která byla zhotovena na základě dat z infračerveného spektrometru na palubě kosmické sondy. Tato mapa byla získána v březnu 2008.

Nová data ukazují, že široké pruhy vyšších teplot, dříve zaznamenané na kompozitní mapě z infračerveného spektrometru, jsou především soustředěny do úzkých oblastí o šířce maximálně jednoho kilometru po celé délce praskliny. Z měření v oboru infračerveného záření vyplývá, že v oblasti Baghdad Sulcus dosahuje teplota hodnot kolem -93 °C. Teploty na většině povrchu se pohybují kolem -180 °C. Některé malé oblasti v okolí jižního pólu jsou teplejší (-116 °C).

Intenzita tepelného vyzařování je znázorněna odlišnými barvami. Fialová barva znázorňuje studený povrch, červená, oranžová a žlutá barva představuje oblasti o vyšších teplotách. Barevné odstíny obou mapek vzájemně zcela neodpovídají, neboť byly pořízeny v rozdílných obdobích a s rozdílným rozlišením.

Detailní pohled na oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus
Detailní pohled na oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus
Na detailním snímku s vysokým rozlišením, který byl získán sondou Cassini ze vzdálenosti 2000 km, je zachycena část praskliny Baghdad Sulcus v délce 40 km. Do černobílé fotografie jsou vkopírována data z infračerveného spektrometru. Jednotlivé barevné odstíny, jak bylo uvedeno výše, odpovídají různým teplotám (žlutá barva představuje nejteplejší povrch). Pozorované údolí s profilem písmene "V" je hluboké 500 m, široké 2 km a po obou stranách lemované svahy o výšce 100 m, tvořené usazeninami vyvrženého materiálu. Prasklina Baghdad Sulcus dosahuje celkové délky 175 km a je nejdelším údolím na měsíci Enceladus v oblasti jižního pólu. Na originálním snímku lze rozlišit detaily o velikosti 12 m/pixel.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »