Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Historie klimatu ukrytá v ledu

Historie klimatu ukrytá v ledu

AntarkiskarteEPICA_big.jpg
Skupina vědců z deseti států světa strávila 10 let získáváním vzorku ledu o délce zhruba 3 km pomocí vrtné soupravy, umístěné ve východní části Antarktidy. Akce probíhala v rámci evropského projektu EPICA. V odebraném vzorku ledu jsou uchovány informace o změnách klimatu na Zemi za posledních 740 000 let. Jedná se o téměř dvojnásobný časový úsek, než jaký mohli glaciologové studovat doposud.

Struktura, složení a stavba ledu, přítomnost některých izotopů, složení bublinek vzduchu uvězněných v ledu, to vše jsou zdroje informací o klimatických změnách v historii naší Země. Bylo zjištěno, že za období posledních 740 000 let se vystřídalo celkem 8 ledových dob. Ledové doby byly střídány teplými obdobími. Jedno takové teplé období prožíváme v současnosti.

Antarktida-vzorky ledu.jpg
V období posledních 400 000 let trvala meziledová - teplá - období přibližně 10 000 roků (v dřívějších obdobích byla podstatně delší). Současné teplejší mezidobí by mělo pomalu končit, blíží se nástup další doby ledové. Avšak vědci se domnívají, že vše není zase až tak jednoduché. Zahrneme-li do prognóz také změny dráhy Země, pak dojdeme k závěru, že současná teplá perioda odpovídá meziledovému období před 400 000 roky, které tehdy trvalo 28 000 let. Navíc stále není zcela zřejmé, jak se na změně klimatu projeví vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Země, která je nyní nejvyšší za posledních 740 000 let.

Na evropském projektu EPICA (European Project for Ice Coring in Antarctica) se podílejí Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Holandsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. První vzorek byl získán v oblasti Dome Concordia (poloha 75° 06´ j. š., 123° 24´ v. d.). Vrtná souprava přitom dosáhla hloubky 3 233 m. Druhý vzorek byl odebrán v oblasti s názvem Dronning Maud Land (souřadnice 75° 00' j. š., 00° 04' v. d.). Délka odvrtaného vzorku činila 2 882 m.

spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »