Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímky Saturnova měsíce Enceladus

Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Detailní snímek oblasti kolem severního pólu měsíce Enceladus.
Jak už jsme informovali v článku „Mimořádný úkol pro sondu Cassini“, na 12. března 2008 byl naplánován těsný průlet kosmické sondy Cassini kolem ledového měsíce Enceladus, jehož průměr jen nepatrně přesahuje 500 km. Průlet sonda zvládla úspěšně a postupně jsou uveřejňovány první získané informace.

Rychlostí 15 km/s sonda prolétla skrz gejzíry vodní páry a ledových krystalků, jejichž přítomnost byla odhalena již dříve (2005) na pořízených snímcích. Sonda zkoumala drahocenné vzorky materiálu, které by mohly potvrdit existenci vodního oceánu pod ledovým povrchem měsíce, eventuelně i přítomnost organických látek v jeho nitru.

Nové fotografie ukazují, že oproti velké části jižní polokoule – a jižních polárních oblastí především – je oblast kolem severního pólu měsíce Enceladus mnohem starší a doslova poďobaná krátery nejrůznějších průměrů. Tyto krátery jsou zachyceny v různém stupni narušení a proměn v důsledku tektonické aktivity, a také pravděpodobně dřívějším působením tepla z hlubin měsíce. Četné krátery vypadají jakoby rozkrájené malými souběžnými prasklinami, které se zdají být všudypřítomné na celém starém krátery posetém povrchu měsíce Enceladus.

„Tyto nové snímky nám detailně ukazují, jak se navzájem liší oblast kolem severního pólu od již dříve známého terénu v okolí pólu jižního, což přináší důležité informace pro vypracování jasné komplexní geologické historie měsíce Enceladus,“ říká Carolyn Porco (Space Science Institute, Boulder, Colorado). „A úspěšný včerejší riskantní průlet v těsné blízkosti měsíce znamená, že obdržíme nádherné detailní obrázky povrchových zdrojů pozorovaných gejzírů v okolí jižního pólu měsíce, což může být další velký skok pro pochopení původu pozorovaných výtrysků.“

Další těsný průlet sondy Cassini kolem měsíce Enceladus se uskuteční 9. 10. 2008. Je navržen tak (podobně jako již realizované přiblížení), aby analyzátory částic na palubě sondy mohly doslova pitvat částice v gejzírech za účelem získání informací o jejich hustotě, velikosti, složení a rychlosti jednotlivých částic. Souhrnně tyto informace umožní vědcům získat údaje o tom, zda se plyny z výtrysků shodují s plyny, které tvoří halo (oblak částic) kolem měsíce Enceladus. To jim pomůže určit, jaký je ve skutečnosti původ pozorovaných gejzírů.

V průběhu těsného přiblížení sondy Cassini k měsíci Enceladus pořizovaly data dva vědecké přístroje na palubě sondy: Cosmic Dust Analyzer (CDA) a Neutral Mass Spectrometer (NMS). Nevysvětlené problémy se softwarem analyzátoru CDA způsobily, že přístroj bezchybně pracoval pouze během přibližování a vzdalování od měsíce, nikoliv ve fázi největšího přiblížení k měsíci. Během přiblížení byl přístroj neustále přepínán mezi dvěma počítačovými programy. Nová verze programu byla navržena za účelem zvýšení schopnosti registrovat částice až v počtu několika stovek nárazů za sekundu. Další přístroje pořídily všechna plánovaná data, která doplní celkový obraz měsíce a objasní charakteristiky prostředí unikátních gejzírů na Enceladu.

Toto byl první ze čtyř letošním průletů sondy Cassini kolem měsíce Enceladus. Sonda při něm prolétla ve vzdálenosti pouhých 50 km od ledového povrchu měsíce. Při dalších třech průletech by se sonda mohla přiblížit k měsíci Enceladus ještě více. Základní část mise sondy Cassini, plánovaná na 4 roky, skončí v červnu. V průběhu navrhovaného prodloužení mise by se mohla sonda ještě 7krát přiblížit k Enceladu. Nejbližší další průlet se uskuteční 11 srpna 2008. Geometrie průletu bude velmi podobná současnému průletu, avšak sonda bude orientována tak, aby kamery a spektrometry mohly pořídit snímky oblasti kolem jižního pólu měsíce s vysokým rozlišením. Další průlety budou následovat 9. a 31. října 2008.

Připojený snímek vznikl složením tří obrázků v blízkosti severního pólu měsíce, pořízených sondou ze vzdálenosti zhruba 32 000 km. Přestože se počítalo především s výzkumem aktivity v okolí jižního pólu měsíce, dráha sondy umožnila rovněž průzkum oblastí kolem severního pólu. Fotografie přinesly důkazy o dřívější vnitřní aktivitě měsíce Enceladus i v této oblasti (viz oblasti pojmenované Samarkand Sulci a Leading Hemisphere Terrain).

Na adrese http://ciclops.org/view_event.php?id=78 najdete další publikované obrázky z průletu sondy Cassini kolem měsíce Enceladus.

Zdroj: ciclops.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »