Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Deimos – menší měsíc Marsu

Deimos – menší měsíc Marsu

Deimos - měsíc planety Mars.
Deimos - měsíc planety Mars.
Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

Deimos má poměrně hladký povrch, který je pokryt vrstvou kamenných úlomků, tzv. regolitu, s výjimkou velmi mladých impaktních kráterů. Jedná se o poměrně tmavé, načervenalé těleso, velmi podobné Phobosu, dalšímu měsíci planety Mars.

Pořízené fotografie vznikly složením expozic v blízkém infračerveném, červeném a modro-zeleném světle. Na tomto snímku s jemnými barevnými odstíny jsou viditelné červenější hladké oblasti a méně červené plochy v blízkosti čerstvých impaktních kráterů či na vyvýšených místech.

Různé barevné odstíny jsou pravděpodobně důsledkem dlouhodobého vystavení povrchu měsíce vlivu okolního kosmického prostředí, což vede k jeho ztmavnutí a zčervenání. Světlejší a méně červený povrchový materiál nebyl tak dlouho vystaven kosmickým vlivům v důsledku teprve nedávných impaktů nebo sesuvů materiálu na svahu kráteru či vyvýšeniny, čímž došlo k odhalení mladšího materiálu.

Průměr měsíce Deimos je pouhých 12 km. Kolem planety Mars oběhne za 1 den 6 hodin a 17,9 minuty.

Dva publikované snímky byly pořízeny s odstupem 5 hodin 35 minut. Na první fotografii bylo Slunce vlevo nahoře, v případě pořízení druhé fotografie naopak svítilo zprava. Tvar měsíce je podobný při obou pohledech, avšak povrchové útvary se jeví poněkud odlišně v důsledku různého osvětlení. Vzhledem k rozlišovací schopnosti 20 m/pixel lze na fotografiích zaregistrovat útvary či objekty větší než 60 m.

Měsíc Deimos má poněkud nepravidelný tvar. Na rozdíl od Phobosu však zřejmě nemá ve svém nitru větší množství vodního ledu (má vyšší hustotu). Stejně jako Phobos nemá žádnou detekovatelnou atmosféru.

Povrch měsíce je pokryt krátery, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem, takže je mnohem hladší než v případě Phobosu. Na povrchu Deimosu je velká nepravidelná prohlubeň o průměru kolem 10 km, která je pozůstatkem velkého impaktu.

Phobos i Deimos jsou s největší pravděpodobností zachycenými planetkami, pocházejícími z oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Byly zachyceny zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch planet Jupiter a Mars. Není to nic překvapivého. Zdá se, že obdobný původ mají i některé vzdálené měsíce obřích planet - zvláště ty, které obíhají v opačném směru, tj. proti směru rotace planet. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál nebo vzniknout současně s planetou Mars. Tyto hypotézy jsou však velmi málo pravděpodobné vzhledem k odlišnému složení měsíců navzájem i vzhledem ke známému složení Marsu.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »