Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Ceres v detailu připomněla Mars

Ceres v detailu připomněla Mars

Kráter Kupalo na Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Při pohledu na první detailní snímek z nízké oběžné dráhy ve výšce 385 km nad povrchem trpasličí planety Ceres se nabízí otázka, na co se to vlastně díváme? Stačí obrázek trochu obarvit do červena a právě vyfotografovaný kráter nám nápadně připomene podobné útvary z Marsu. Pokud potom patříte mezi ty, kdo místo kráterů vidí kopce, nedívejte se na tento záběr v níže uvedeném výřezu moc zblízka, abyste dostali alespoň šanci si uvědomit, že to, co je na snímku zachyceno, je opravdu mladý kráter Kupalo o průměru 26 km. Rozlišení snímku je 35 metrů na pixel. Jméno kráteru připomíná praslovanského boha květů, sklizně a léta vůbec. Jeho svátek by v našem kalendáři vycházel na první dekádu července.

Na obrázku tedy vidíme jeden z nejmladších kráterů na Ceres. Na strmých stěnách kráteru vidíme obnažený světlý materiál. Mohlo by se jednat o slané horniny, podobně, jako dříve propírané jasné skvrny v kráteru Occator. Dno kráteru je zarovnáno zbytky z impaktu a zřejmě i natavenou hmotou. Díky nevelkému stáří je kráter v hledáčku vědců a bude nadále studován.

Kráter Kupalo na Ceres. Úprava snímku Petr Scheirich Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter Kupalo na Ceres. Úprava snímku Petr Scheirich
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Sonda DAWN dále vyfotografovala velký mladý kráter Dantu. Připomíná nám trochu kráter Tycho z Měsíce, který je známý svými světlými paprsky, které od něj míří všemi směry. Dantu má průměr 126 km a dno je pokryto zajímavými trhlinami. Nabízí se u nich vysvětlení, že vznikly při chladnutí hmoty na dně, nebo když bylo později po vzniku kráteru dno trochu vyzdviženo.

Dno kráteru Dantu na Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Dno kráteru Dantu na Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Nedaleko kráteru Dantu byl ještě vyfotografován menší, 32 km velký kráter, který má uvnitř hřebeny a strmé svahy vzniklé nejspíš posunem jednotlivých vrstev. Dno kráteru se zřejmě částečně propadlo poté, co kráter vznikl.

Kráter o průměru 32 km na povrchu Ceres Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
Kráter o průměru 32 km na povrchu Ceres
Autor: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] dawn.jpl.nasa.gov

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dawn, Ceres, NASA


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »