Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.

Publikovaná fotografie byla pořízena 27. 10. 2004 ve viditelném světle pomocí širokoúhlé kamery, ze vzdálenosti 757 000 km od Saturna. V době pořizování snímku se sonda nacházela nad neosvětlenou polokoulí planety. V té době se poprvé přiblížila k Saturnu od navedení na eliptickou oběžnou dráhu. Kromě prstenců lze na fotografii spatřit i 3 měsíce Saturna: Mimas o průměru 398 km (nejjasnější objekt), Janus o průměru 181 km (druhý nejjasnější objekt) a Prometheus o průměru 102 km.

Za normálních okolností jasný prstenec B se na této fotografii jeví velmi tmavý. Je to proto, že se sonda "dívala" proti Slunci a tento Saturnův prstenec je velmi hustý. Naopak oblasti s malou koncentrací částic, jako je například Cassiniho dělení (na obrázku jasná oblast zhruba uprostřed), propouštějí hodně slunečního světla, a proto jsou velmi jasné.

saturnrings_2.jpg

Naopak druhá fotografie zachycuje osvětlenou stranu prstenců. Snímek byl pořízen 29. 10. 2004 ze vzdálenosti 836 000 km přes infračervený filtr (vlnová délka 742 nm). Části prstenců na horním okraji obrázku jsou blíže k sondě, oblasti ve spodní části fotografie jsou naopak od sondy více vzdáleny.

Na této druhé fotografii je zachycena kompletní soustava Saturnových prstenců - od tenkého vnějšího prstence F až po slabý prstenec D nejblíže k povrchu planety. Oblasti s odlišnou jasností prozrazují proměnnou koncentraci částic, vytvářejících jednotlivé části prstenců.

Další zajímavé fotografie Saturnových prstenců naleznete na zdrojové internetové adrese.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »