Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  CASSINI: Na Titanu jsou moře!

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.

Radar sondy Cassini zachytil několik velmi tmavých oblastí poblíž severního pólu měsíce Titan. Jedná se o útvary větší než podobná jezera, která byla objevená na Titanu dříve. Největší tmavá oblast má plochu přinejmenším 100 000 kilometrů čtverečních. Protože radar zachytil pouze část z každé tmavé oblasti, nejsou známy jejich celé rozměry a zcela určitě budou větší. Pro doplnění: Titan je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě a je o 50 % větší než náš Měsíc.

„Již dávno jsme vyslovili hypotézu o existenci oceánů na Titanu a nyní se nám podařilo získat pomocí několika přístrojů na sondě Cassini první náznaky existence moří po objevených jezerech, které jsme spatřili již dříve,“ říká Dr. Jonathan Lunine (University of Arizona, Tucson).

Ačkoliv to ještě není definitivní důkaz, že tato „moře“ obsahují kapalné látky, jejich tvar, jejich tmavý vzhled na radarových ozvěnách, to vše naznačuje jejich hladký povrch; a jejich další vlastnosti vedou k závěru, že obsahují kapaliny. Kapalina je pravděpodobně tvořena kombinací kapalného metanu a etanu, což je dáno podmínkami na Titanu a hojností plynného metanu a etanu v jeho atmosféře.

Největší objevené moře na Titanu.
Největší objevené moře na Titanu.

Kamera, která poskytla celkový pohled na Titan, zobrazila mnohem větší nepravidelnou tmavou oblast. Tmavá oblast, rozprostírající se na obrázku v délce více než 1000 km, sahá až k 55. stupni severní šířky. Jestliže celá tato tmavá oblast je zaplněna kapalinou, pak má jen nepatrně menší rozlohu než Kaspické jezero na Zemi. Přítomnost těchto moří posiluje současné představy, že povrch Titanu musí sloužit jako zásobárna metanu pro atmosféru měsíce.

Přístroje na sondě Cassini jsou schopné proniknout přes vrstvu mlhy, zahalující Titan, a ukázat oblasti v okolí severního pólu měsíce, poseté jezery či moři o průměru několika stovek km, a stovky malých jezer, jejichž rozměry kolísají od několika km po desítky km.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »