Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Blesky na Venuši

Blesky na Venuši

Blesky na Venuši.
Blesky na Venuši.
Na povrchu Venuše panují doslova pekelné podmínky vzhledem k vysoké teplotě a atmosférickému tlaku. Sonda Venus Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA, přidala k těmto poznatkům první svědectví o tom, že atmosféra Venuše generuje bleskové výboje. Tento objev je jen částí vědeckých poznatků, které poskytla sonda Venus Express.

„Kromě vysokého tlaku a teploty můžeme potvrdit existenci bleskových výbojů na Venuši – snad ještě ve větší aktivitě než na Zemi,“ říká Christopher Russell (University of California, Los Angeles). „Není to příliš dobré místo na dovolenou, to víme spolehlivě.“

Tento objev zařazuje Venuši do vybrané planetární společnosti. Vědci v současné době vědí pouze o třech dalších planetárních tělesech v celém vesmíru, na nichž můžeme pozorovat blesky: jedná se o Zemi, Jupitera a Saturna. Objev blesků na Venuši – právě tak jako na ostatních planetách – je mimořádně významným, protože elektrické proudy působí jako hnací síla pro různé chemické pochody a pro rozpad atmosférických molekul na fragmenty, které se pak mohou spojovat s dalšími fragmenty neočekávaným způsobem. Blesky na Venuši jsou unikátní v porovnání s obdobnými jevy na Zemi, Jupiteru či Saturnu, neboť se jedná o bleskové výboje, které nemají žádnou spojitost s vodními oblaky. Místo toho blesky na Venuši souvisejí s oblaky, obsahující kyselinu sírovou. Další budoucí kosmické sondy ke druhé planetě od Slunce budou mít za úkol svým výzkumem přispět k možnému vysvětlení elektrické aktivity v atmosféře Venuše.

Měření, potvrzující elektrické výboje, byla získána pomocí magnetometru na palubě sondy Venus Express, který vyrobila společnost Space Research Institute, Graz, Rakousko. Měření byla prováděna po dobu dvou minut na té části dráhy, kdy se sonda nacházela nejblíže povrchu planety.

Po ukončení základní části mise bude nyní sonda Venus Express pokračovat ve výzkumu Venuše při prodloužené misi po dobu více než dvou dnů na Venuši (jeden den na Venuši trvá asi 117 pozemských dnů). Mezi její další úkoly patří například pozorování infračerveného záření, produkovaného případnými lávovými proudy na povrchu Venuše. V roce 2010, kdy přilétne k Venuši japonská sonda Venus Climate Orbiter (taky označovaná jako Planet-C), vědci tak budou mít možnost porovnat výsledky, získané přístroji na obou sondách.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »