Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bizarní Jupiterův měsíc Io zapáchá

Bizarní Jupiterův měsíc Io zapáchá

Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Různé pohledy na Jupiterův měsíc Io
Jupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.

Nejnovější výzkumy přítomnosti některých chemických sloučenin v atmosféře tohoto Jupiterova měsíce odhalily nové podrobnosti o tomto podivném světě.

"Je to vzrušující místo," říká vědecká pracovnice Arielle Moulletová (Harvard Smithsonian Center for Astrophysics). "Jedná se o těleso s nejvyšší vulkanickou aktivitou ve Sluneční soustavě, jakou vůbec ve vesmíru známe. To je jedinečné."

Arielle Moulletová využila se svými spolupracovníky radioteleskop SMA (Submillimeter Array) v oblasti Mauna Kea na Havajských ostrovech ke zjištění přítomnosti některých chemických prvků v atmosféře měsíce Io, jako je například oxid siřičitý či chlorid sodný. "Tyto druhy páchnoucích plynů byly lokalizovány velice blízko hlavních vulkanických center, což může naznačovat, že jsou skutečně produkovány vulkanickými procesy," říká Moulletová. Proto připouští, že tento měsíc vůbec není příjemným místem ve vesmíru, protože jako "shnilé vejce" doslova zapáchá sirnými plyny.

Plynotvorný měsíc

Ve skutečnosti je úchvatné, že na tomto Jupiterově měsíci tyto řídké plyny mohou vůbec přetrvávat.

"Co je zvláštní na měsíci Io, je to, že se jedná o půvabný malý objekt, který si překvapivě může udržet byť poměrně řídkou atmosféru," říká Moulletová. "Io je velký jako náš Měsíc, proto astronomové zjišťují, co je hlavním zdrojem těchto plynů."

Vědci si myslí, že atmosféra Io je svázána s intenzivní vulkanickou aktivitou měsíce, která je "poháněna" relativně malou vzdáleností Io od planety Jupiter - obě tělesa jsou od sebe vzdálena 420 000 km - a obrovskou hmotností Jupiteru. Slapové (gravitační) síly Jupiteru působí na Io mnohem více, než Země působí na náš Měsíc a obráceně. Jupiter mnohem více přitahuje přivrácenou stranu měsíce Io než stranu odvrácenou.

Slapové síly způsobují, že se podpovrchové vrstvy měsíce pohybují a drhnou jedna o druhou, čímž se uvolňuje teplo, které zahřívá tyto vrstvy a vytváří tekuté magma, které uniká při sopečných erupcích. Sopky chrlí materiál, který rychle zamrzá po dosažení povrchu měsíce Io, protože jeho teplota může klesnout na více než -183 °C. Postupem doby vrstvy sirného ledu sublimují (přímo se přeměňují na plyny), čímž vytvářejí pozorovanou řídkou atmosféru měsíce.

Vysoké hory na Io

Intenzivní geologická aktivita na měsíci Io je rovněž zodpovědná za vznik vysokých pohoří včetně některých horských masívů vyšších než Mount Everest.

Astronomové doufají, že toto záhadné těleso vydá ještě mnohem více tajemství v budoucnu, kdy bude dostupná mnohem výkonnější a dokonalejší pozorovací technika. Například na srpen roku 2011 je naplánován start americké sondy JUNO k planetě Jupiter. A na období kolem roku 2020 připravuje NASA a Evropská kosmická agentura ESA společný projekt k výzkumu planety Jupiter pod názvem Europa Jupiter System Mission, který nevynechá ani výzkum měsíce Io.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »