Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Astronomové pátrali po cizích signálech z mezihvězdné komety 2I/Borisov

Mezihvězdná kometa 2I/Borisov objevená v roce 2018
Autor: NASA/ESA/D. Jewitt (UCLA)

Breakthrough Listen, dosud největší výzkumný program zaměřený na hledání důkazů inteligentního života za hranicemi Země, uvolnil data z pozorování objektu 2I/Borizov, což je mezihvězdná kometa, která se nejvíce přiblížila ke Slunci v prosinci 2019. Kometu 2I/Borisov objevil 30. 8. 2019 ukrajinský astronom amatér Gennadij Borisov. Kometa známá též jako C/2019 Q4 se zformovala v cizí planetární soustavě, mimo Sluneční soustavu a byla vyvržena do mezihvězdného prostoru v důsledku blízkého setkání s planetou ve své mateřské planetární soustavě.

2I/Borisov byla zaznamenána jako nové zjevení krátce po tom, co začala reagovat na záření Slunce. Nejblíže se ke Slunci přiblížila 8. prosince 2019 na vzdálenost zhruba 293 miliónů kilometrů. V polovině roku 2020 bude již na své cestě zpět do mezihvězdného prostoru, kde bude putovat milióny roků předtím, než se možná jednoho dne přiblíží k dalšímu hvězdnému systému.

Breakthrough Listen je dosud největší vědecko-výzkumný program zaměřený na hledání důkazů existence civilizací mimo naši Zemi. Program zahrnuje sledování jednoho miliónu nejbližších hvězd vůči naší planetě.

Přibližně polovina nových informací pochází z Parkes radio telescope in New South Wales, Australia. Zbytek byl zachycen velkým radioteleskopem West Virginia's Green Bank Observatory a Automated Planet Finder, což je optický teleskop nacházející se na Lick Observatory in California.

Jestli je mezihvězdné cestování pravděpodobné a jestli existují i jiné civilizace, které jsou motivovány postavit mezihvězdnou sondu, potom určitý zlomek objektů větší než nula existuje v podobě umělých mezihvězdných zařízení,“ říká Steve Croft, astronom z Berkeley SETI Research Center a Breakthrough Listen.

Steve Croft se svými spolupracovníky vyhledával elektromagnetické záření, které je konzistentní se signály, které známe a které jsou vytvářeny technickými prostředky, avšak nejsou slučitelné s šumem pozadí z přirozených astrofyzikálních jevů. To také vyžaduje vyloučení signálů z mobilních telefonů, satelitů, GPS, internetu, WiFi a nesčetného množství dalších lidských zdrojů.

Nedávné prohlášení vědců z projektu Breakthrough Listen prozradilo, že skenování komety 2I/Borisov neodhalilo žádný technický signál, který by potvrdil, že byla identifikována přítomnost pokročilého inteligentního života.

Tým Breakthrough Listen zamýšlí analyzovat systematicky a opakovaně veškerá data dodnes uvolněná,“ říká Andrew Siemion, University of California, Berkeley. „Do současnosti bylo analyzováno pouze 20 % zachycených informací.“

Skupina předtím rovněž skenovala mezihvězdné těleso s názvem ’Oumuamua, které prolétalo napříč centrem Sluneční soustavy v roce 2017 jako první pozorovaný mezihvězdný objekt. Rovněž u tohoto tělesa nebyly zaznamenány vůbec žádné náznaky technických signálů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mezihvězdná kometa 2I/Borisov


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »