Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Astronomové objevili nejrychleji obíhající asteroid

Astronomové objevili nejrychleji obíhající asteroid

Umělecké ztvárnění oběžné dráhy asteroidu 2021 PH27
Autor: CTIO/NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva, Spaceengine.org

Nově objevený asteroid 2021 PH27 má průměr zhruba 1 kilometr a oběhne kolem Slunce za pouhých 113 dnů – za nejkratší známou oběžnou periodu pro asteroid a druhou nejkratší pro jakýkoliv objekt ve Sluneční soustavě kromě Merkuru. 2021 PH27 má hlavní poloosu dráhy rovnou 70 miliónům kilometrů (0,46 AU). Obíhá tedy Slunce po eliptické dráze, která je navíc nestabilní a křižuje jak dráhu Venuše, tak i planety Merkur.

To znamená, že v průběhu několika miliónů roků bude pravděpodobně planetka rozbita při kolizi s některou z planet či pádem na Slunce, nebo bude naopak vyvržena ze své současní pozice do vnějších oblastí Sluneční soustavy.

Planetka 2021 PH27 byla objevena Scottem Sheppardem z Carnegie Institution for Science’s na fotografiích pořízených na Brown University, které pořídili astronomové Ian Dell’Antonio a Shenming Fu dne 13. srpna 2021.

„Předpokládáme, že planetka 2021 PH27 byla vypuzena z hlavního pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter a gravitace vnitřních planet tvarovala její dráhu do její současné podoby,“ dodává Scott Sheppard. „Nebo, pokud se na to podíváme z pohledu nezvykle vysokého sklonu její dráhy (32 stupňů vůči rovině oběhu planet), je pravděpodobné, že 2021 PH27 je vyhaslá kometa z vnějších oblastí Sluneční soustavy, která se zatoulala příliš blízko k jedné z planet a její dráha ji přivedla do vnitřní oblasti Sluneční soustavy.“

Dráha asteroidu 2021 PH27 promítnutá do roviny ekliptiky Autor: Katherine Cain and Scott Sheppard, courtesy of the Carnegie Institution for Science
Dráha asteroidu 2021 PH27 promítnutá do roviny ekliptiky
Autor: Katherine Cain and Scott Sheppard, courtesy of the Carnegie Institution for Science
Protože planetka 2021 PH27 obíhá velmi blízko Slunci, můžeme u ní pozorovat obecné relativistické efekty silného gravitačního pole na její dráhu. Tyto efekty byly dříve pozorovány již u planety Merkur, ale v případě této planetky jde o dosud největší u jakéhokoliv známého objektu ve Sluneční soustavě.

Projevuje se to v tzv. stáčení perihelia dráhy, které u Merkuru činí asi 43 úhlových vteřin za století. To nešlo vysvětlit pomocí Newtonových zákonů (nenašlo se žádné těleso, které by zde působilo svou gravitací) a pomohla v tom až relativitstická Einsteinova fyzika. V přípaě planetky 2021 PH27 jde dokonce o stáčení na úrovni jedné obloukové minuty.

Planetka 2021 PH27 se dostává tak blízko Slunce, že její povrchová teplota dosahuje 482 °C. Při největším přiblížení je zde dostatečná teplota k jejímu tavení,“ říká Scott Sheppard.

Asteroid bude brzy procházet za Sluncem a až do začátku příštího roku nebude pozorovatelný ze Země. Pozorovatelé tedy nebudou mít nyní příležitost upřesnit jeho dráhu a přesnou hodnotu stáčení perihelia jeho dráhy, což je potřebné k přidělení oficiálního jména.

Objev planetky 2021 PH27 byl publikován v Minor Planet Electronic Circular.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Stáčení perihelia, Asteroid 2021 PH27


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »