Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  61 dnů monitorování počasí na Marsu

61 dnů monitorování počasí na Marsu

Změny počasí na Marsu.
Změny počasí na Marsu.
Kanadská meteorologická stanice, která je součástí vědeckého vybavení americké kosmické sondy Phoenix, vystopovala některé zákonitosti ve změnách denního chodu počasí za prvních 61 solů (marťanských dnů) během trvání mise (26. 5. až 22. 7. 2008). Tato perioda pokrývá pozdní jaro až počátek léta na severní polokouli. Meteorologickou stanici dodala Kanadská kosmická agentura CSA (Canada Space Agency).

Souhrnné zprávy o počasí vedou k závěru, že průměrná denní teplota na Marsu stoupla pouze o 4 °C od zahájení mise. Naměřené maximální hodnoty teploty se v průběhu dne pohybovaly v rozpětí -24 °C až -35 °C. Nejnižší naměřené hodnoty nočních teplot jsou v rozmezí -70° C až -83 °C. Průměrná maximální teplota na Marsu v oblasti přistání sondy Phoenix dosáhla za uvedené období -30 °C, průměrná minimální teplota -79 °C.

V průběhu mise byla shromážděna dostatečná data o rychlosti větru k rozpoznání denních zákonitostí, jako jsou například změny směru větru mezi dnem a nocí a byly zahájeny analýzy, zda jsou tyto zákonitosti způsobovány lokálními faktory či velkoškálovými přesuny atmosféry.

Atmosférický tlak vykazoval neustálý pokles. Vědecké zdůvodnění tohoto jevu na Marsu není stejné jako na Zemi. Jižní polární čepička Marsu, obsahující zmrzlý oxid uhličitý, vzniklý během zimy na jižní polokouli, odstraňuje tento plyn z řídké atmosféry, což způsobuje jeho sezónní pokles v ovzduší Marsu. Marťanská atmosféra je z 96 % tvořena oxidem uhličitým. Tento měřitelný pokles atmosférického tlaku, dokonce v blízkosti opačného pólu planety, je důkazem, že velké množství oxidu uhličitého je odstraňováno z atmosféry a jako suchý led je akumulováno v oblasti jižního pólu.

Z provedených měření dále vyplývá, že v místě přistání sondy Phoenix převládá ve dne jižní vítr, v noci zase východní. Průměrná rychlost větru činí 14,4 km/h (tj. 4 m/s). Hodnota atmosférického tlaku poklesla v uvedeném období z 8,5 hPa na 7,85 hPa (pro porovnání průměrná hodnota atmosférického tlaku na Zemi je 1013 hPa).

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »