Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Zpráva o Evropské noci vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
V pátek 28. září 2007 se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila již ke třetímu ročníku Evropské noci vědců, kterou vyhlásila Evropská komise. Ke 150 městům z 29 států v Evropě se přidalo dalších 23 astronomických míst v České republice, mezi nimi i Hvězdárna Valašské Meziříčí.

Přesto, že počasí nebylo této akci zrovna příznivě nakloněno, zavítala na večerní program na Hvězdárně Valašské Meziříčí, který byl zahájen v 19 hodin, více než šedesátka zájemců. Vše začalo krátkou přednáškou na téma „Od Sputniku k projektu Apollo a ještě dál“, připomínající start první umělé družice Země a výzkum Měsíce. Počasí se nakonec alespoň trochu umoudřilo, a tak se návštěvníci účastnili programu v hlavní kopuli hvězdárny, kde pomocí dalekohledu pozorovali planetu Jupiter, dále Měsíc, vybrané hvězdy a dvojhvězdy. Druhá skupina návštěvníků se mezitím seznamovala venku pod oblohou s některými známějšími souhvězdími a s jasnými hvězdami.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

V prostoru před hlavní budovou hvězdárny se mohli zájemci seznámit s „pohyblivým“ modelem Sluneční soustavy. Slunce představoval balón o průměru 2 m, ve stejném poměru byly zmenšeny i modely jednotlivých planet. Po doplnění informací o vzdálenostech si mohli návštěvníci udělat názornou představu o skutečné velikosti planet a o rozloze Sluneční soustavy. Zájemci mohli rovněž navštívit v doprovodu pracovníků hvězdárny kopuli odborného pracoviště, kde se provádí mj. snímkování Slunce (pořizování celkových snímků, detailů slunečních skvrn, záznamy protuberancí a jevů ve sluneční chromosféře), a také sledování vybraných proměnných hvězd, případně měření okamžiků zákrytů hvězd tělesy Sluneční soustavy.

Po celou dobu akce byla přístupná historická Ballnerova hvězdárnička z roku 1929, ve které je po rekonstrukci zřízena malá výstavní síň. V současné době jsou v ní umístěny panely, informující o historii astronomie na Valašsku.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Pokud zrovna návštěvníci nepozorovali dalekohledem v kopuli nebo se neučili poznávat jednotlivá souhvězdí, mohli využít malý přenosný dalekohled před budovou hvězdárny a pozorovat s ním Měsíc či jiné objekty. Dále si mohli prohlédnout velký panel s názvem „Analema nad Valašským Meziříčím“ a přečíst si, co to analema je, co vyjadřuje a jak vzniká. Ve vstupní hale byla kromě stálé obrazové výzdoby a modelu družice Iridium přístupná v předpremiéře také výstava s názvem „Sputnikem to začalo“, která je věnována 50. výročí vypuštění první umělé družice Sputnik na oběžnou dráhu kolem Země.

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.

Program byl zakončen další krátkou přednáškou s názvem „Co nového na Marsu a na Saturnu“, která seznámila návštěvníky s některými zajímavými snímky těchto dvou planet, které jsou v současné době studovány několika kosmickými sondami. Pro případ zcela nepříznivého počasí byla v záloze ještě přednáška „Nové projekty výzkumu Sluneční soustavy“.

Každý z návštěvníků si kromě jiného odnesl z Hvězdárny Valašské Meziříčí balíček propagačních materiálů. Akci hodnotíme jako vydařenou a věříme, že návštěvníci Noci vědců při dalších příležitostech opět na hvězdárnu zavítají.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »