Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Vítání jara na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Vítání jara na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.

Pravidelně poslední březnový víkend se rovněž v České republice zavádí tzv. letní čas. V roce 2007 se tak stane v neděli 25. března, kdy se o druhé hodině ranní středoevropského času (SEČ) posune časový údaj na třetí hodinu středoevropského letního času (SELČ). Noc bude tedy o jednu hodinu kratší. Letní čas skončí v neděli 28. října 2007.

Na tento víkend, tj. na 23. až 25. března 2007, připravila Hvězdárna Valašské Meziříčí setkání příznivců astronomie pod názvem „Vítání jara“. Toto setkání navazuje na tradiční letní astronomický tábor (červenec) a astronomické loučení s prázdninami (srpen). Je určeno především studentům středních škol a stálým účastníkům již zmiňovaných akcí. Program bude mít jak praktickou, tak i teoretickou část a obsahově bude zaměřen na „jaro“ z pohledu astronomie. Případní zájemci se ještě mohou přihlásit.

Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).

Po několikaměsíčním „jarním“ počasí se i na Valašsko opět vrátila zima. Vystihuje to i dnešní sněhová nadílka a nízké teploty. Této situace využili někteří pracovníci Hvězdárny Valašské Meziříčí jako přípravu na akce v rámci „vítání jara“. Jen doufáme, že skutečně přijde.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »