Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Velký binokulární dalekohled

Velký binokulární dalekohled

LBT-01.jpg
Seznam velkých astronomických dalekohledů pro pozorování ve viditelném světle čítá již hezkou řádku teleskopů na různých místech světa. Počet dalekohledů s objektivem o průměru 5 m a větším již dávno přesáhl desítku. Další obří dalekohled je budován v americkém státě Arizona, na vrcholu hory Mount Graham. Jedná se o mezinárodní observatoř MGIO (Mount Graham International Observatory). V současné době zde probíhá výstavba velkého binokulárního dalekohledu LBT (Large Binocular Telescope), který se stane největším dalekohledem světa.

LBT-3.jpg
Nedávno technici ukončili montáž prvního hlavního objektivu (binokulární dalekohled bude vybaven 2 objektivy o stejném průměru - viz obrázek). Průměr parabolického zrcadla je 8,4 m a jeho hmotnost dosahuje 18 tun. Zrcadlo zde bylo dopraveno již v říjnu 2003. Jeho správné uložení trvalo téměř půl roku (jenom přípravné práce probíhaly 2 měsíce). Nyní probíhají prověrky konstrukce, která natáčí objektiv do směru pozorování a dále zkoušky programového zabezpečení řídícího systému.

Zrcadla pro tento dalekohled zhotovili ve známé "zrcadlové laboratoři" - Steward Observatory Mirror Lab. Tato zrcadla jsou při své velikosti mnohem lehčí než obyčejné skleněné monolity, používané dříve při výrobě objektivů. Každé zrcadlo má tzv. voštinovou strukturu, tzn. že obsahuje velké množství "prázdného" prostoru, podobně jako včelí plástve. Při celkové ceně dalekohledu 100 miliónů dolarů připadá na objektivy 22 miliónů dolarů.

Zrcadla pro LBT jsou vyrobena z borosilikátového skla. Tavenina byla odlita do připravené formy ve speciální rotující peci. V laboratořích Mirror Lab zrcadla brousili a leštili tak, aby odchylka od ideálního tvaru v kterémkoliv místě optické plochy nepřevyšovala milióntinu palce (palec = 25,4 mm). V současné době stejným způsobem vyrábějí v Mirror Lab druhý objektiv.

LBT-compare.jpg
LBT-compare_hst.jpg
Rozlišovací schopnost dalekohledu LBT se dvěma zrcadly o průměru 8,4 m bude téměř 10krát lepší než u Hubblova kosmického teleskopu (HST). Oba objektivy LBT shromáždí stejné množství světla jako dalekohled s jedním objektivem o průměru 11,8 m. O kvalitě dalekohledu LBT svědčí i připojené ilustrační obrázky, kde je vidět srovnání fiktivního obrazu vzdálené galaxie, jak ji "vidí" běžné dalekohledy, HST, LBT s jedním objektivem a LBT s dvojicí objektivů. Práce na výstavbě LBT byly zahájeny v roce 1996 a měly by být ukončeny v roce 2005.

Dalekohled je umístěn v budově o výšce 40 m, přičemž výška dalekohledu dosahuje přibližně 30 m. Hmotnost dalekohledu činí zhruba 580 tun. Pracovat může při rychlosti větru do 80 km/h, uzavřená budova odolá větru do rychlosti 225 km/h.

Zdroj: uanews.org




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »