Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Texasu plánují největší dalekohled světa

V Texasu plánují největší dalekohled světa

GMT.jpg
Dvě texaské univerzity (University of Texas at Austin, Texas AM University) plánují stavbu největšího dalekohledu světa. Vědci z uvedených univerzit tvrdí, že dalekohled s názvem GMT (Giant Magellan Telescope) bude schopen soustředit více než 70krát více světla než Hubblův kosmický teleskop (HST), přičemž pořízené snímky budou mít 10krát vyšší kvalitu. Jeho optická plocha bude ekvivalentní jednomu dalekohledu s objektivem o průměru 21,5 m.

Dalekohled bude postaven v Andách (Chile). Předpokládá se, že již v roce 2015 jej budou astronomové využívat ke studiu formování galaxií ve vesmíru, vzniku hvězd a planetárních systémů, záhadných černých děr a vývoje vesmíru vůbec. Nový dalekohled bude tvořit 6 zrcadel o průměru 8,4 m, umístěných kolem sedmého zrcadla o stejném průměru na jedné montáži. Bude se tedy jednat o segmentový objektiv. Každé ze sedmi zrcadel bude mít téměř dvakrát větší "pracovní" plochu než dalekohled Magellan o průměru 6,5 m (Las Campanas, Chile).

GMT-segment.jpg
K odstranění vlivu atmosféry (atmosférické turbulence) na zhoršení kvality obrazu bude využit systém tzv. adaptivní optiky. Tzn. že tvar tenkých zrcadel se bude "přizpůsobovat" stavu atmosféry asi 100krát za sekundu pomocí mechanických regulátorů. Ke korekci optických ploch všech sedmi zrcadel jich bude použito 4700. Sekundární zrcadlo o průměru 3,5 m bude odrážet do jednoho ohniska všech 7 "obrazů" vzdáleného vesmírného objektu, pořízených primárním segmentovým objektivem dalekohledu.

Celkové náklady na stavbu dalekohledu se odhadují na 400 miliónů dolarů. Zatím byla od sponzora, kterým je George P. Mitchell z Houstonu, získána částka 1,25 miliónu dolarů, což představuje pouze "kapku v moři" z celkové částky. Ale i tento dar byl oceněn jako příklad pro další sponzory. Dalšími finančními prostředky by měly přispět velké observatoře a univerzity v USA.

Uvažuje se také o větší variantě tohoto dalekohledu. Ta by vznikla přidáním ještě jedné "řady" zrcadel o průměru 8,4 m (dalších 12 zrcadel) po obvodu již popsané varianty se sedmi zrcadly. Výsledkem by byl dalekohled o ekvivalentním průměru přes 30 m.

Související články:
Úvahy o velkém dalekohledu
Evropská astronomická společnost informuje

Zdroj: eurekalert.org a GMT_science.pdf
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »