Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Úvahy o velkém dalekohledu

Úvahy o velkém dalekohledu

Astronomové jsou lidé velice zvědaví, ale především zvídaví. Aby se toho dozvěděli o vesmíru co nejvíce, stavějí stále větší a větší dalekohledy a vybavují je stále dokonalejšími detektory. Jejich plánům na vybudování většího dalekohledu, než mohou používat doposud, svitla opět naděje. Nadace Gordona a Betty Mooreových (Gordon and Betty Moore Foundation) vyčlenila 17,5 miliónu dolarů na financování návrhu projektu velkého dalekohledu TMT (Thirty-Meter Telescope) - největšího optického dalekohledu světa s objektivem o průměru 30 m.

Současný největší dalekohled světa - Keck Telescope - je postaven na vrcholu sopky Mauna Kea, Havajské ostrovy. Jedná se o dvojici dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr 10 m. To mimo jiné znamená, že sběrná plocha nového velkého dalekohledu s objektivem o průměru 30 m bude téměř 10krát větší než u dalekohledů Keck.

Přípravě projektu se věnuje kalifornský technologický institut (California Institute of Technology - Caltech) a University of California. Projekt byl dříve označován jako "The California Extremely Large Telescope".

Zatím je navržena pouze koncepce dalekohledu, vybaveného systémem adaptivní optiky, který bude pracovat v oblasti viditelného a infračerveného záření. Pokud se podaří projekt dokončit, pak bude dalekohled TMT schopen pořizovat fotografie s rozlišením 12krát lepším než Hubblův kosmický teleskop (HST).

TMT - Thirty-Meter Telescope

Výše uvedená finanční částka je určena pouze na projektovou přípravu. Na výstavbu dalekohledu zatím peníze nejsou. Projektanti doufají, že se peníze najdou a dalekohled začne pracovat v roce 2012. Zatím ještě nebylo vybráno vhodné místo pro stavbu dalekohledu. V úvahu připadají 3 varianty: Havajské ostrovy, Chile nebo Mexiko. Caltech nyní hledá manažera, který by se stal vedoucím týmu, jehož úkolem by bylo dovést projekt dalekohledu TMT do "vítězného" konce.

Existují však mnohem ambicióznější plány. Například na internetových stránkách ESO (European Southern Observatory) se můžete seznámit s návrhem dalekohledu OWL Telescope, jehož objektiv má mít průměr 100 m. Měl by být schopen zaregistrovat světlo objektu, jehož jasnost V = 38 mag.Za zmínku stojí také fakt, že se nedávno uskutečnilo společné pozorování galaxie NGC 4151 pomocí dalekohledů Keck I a Keck II. Oba dalekohledy tak poprvé fungovaly jako optický interferometr, jehož úhlové rozlišení odpovídá jednomu dalekohledu o průměru 85 m.

Zdroj: astronomy.com a spacecraft.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »