Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Slavnostní otevření areálu historického objektu Ballnerovy hvězdárny

Slavnostní otevření areálu historického objektu Ballnerovy hvězdárny

Ballner_nova.jpg
Hvězdárně Valašské Meziříčí se po více jak desetiletém úsilí podařilo dokončit rekonstrukci historického objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 a jejího areálu. U příležitosti otevření této významné technické a kulturní památky pro veřejnost jsme připravili na čtvrtek 12. května 2005 netradiční slavnostní akci s bohatým programem.

Kromě slavnostního otevření historického objektu Ballnerovy hvězdárny se uskuteční vernisáž výstavy u příležitosti 50 let od otevření Hvězdárny Valašské Meziříčí pro veřejnost. Výstava instalovaná v historických prostorách dřevěné Ballnerovy hvězdárny připomíná nejen uplynulých padesát let činnost Hvězdárny Valašské Meziříčí, ale také minulost astronomů amatérů, kteří působili ve Valašském Meziříčí od 20. let minulého století.

Výstava je průřezem všeho zajímavého, co se dělo nebo děje na hvězdárně. Nenásilnou formou panelové instalace doplněné o předměty, používané v minulosti k astronomickým pozorováním, se návštěvník seznámí jednak s historií valašskomeziříčských astronomů, ale také se současnou prací na hvězdárně.

V průběhu slavnostního odpoledne bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost zdarma. Dále je připraven netradiční program pro děti s názvem "Sluneční soustava na zahradě", pozorování Slunce a navíc účastníci slavnostního odpoledne budou mít v tento den volný vstup na večerní program u dalekohledu (bude-li přát počasí, bude možno pozorovat Měsíc, Jupitera a Saturna, dále hvězdy, mlhoviny a hvězdokupy).

Ballner_stara.jpg

Dřevěná Ballnerova hvězdárnička, přezdívaná též "kolňa badajna" je součástí Hvězdárny Valašské Meziříčí teprve od roku 2001. V roce 1994 byla provedena první část její opravy, aby byla zachována dalším generacím. V posledních letech probíhala další postupná rekonstrukce, především objektu, který přímo sousedí s hvězdárnou. A právě zde byla vybudována malá ale útulná výstavní síň. Jak se změnil vzhled Ballnerovy hvězdárny, je na první pohled zřejmé ze srovnání současného stavu (viz obrázek nahoře) se stavem před rokem 1994.

Podrobnější informace o slavnostním otevření Ballnerovy hvězdárny jsou uveřejněny na stránkách Hvězdárny Valašské Meziříčí.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »