Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Ruská astroložka žaluje NASA

Ruská astroložka žaluje NASA

mise ke kometi Tempel 1
mise ke kometi Tempel 1
Na moskevský městský soud byla doručena unikátní žaloba. Astroložka Marina Bajová se domnívá, že americká kosmická agentura NASA omezuje její práva. Ve svém moskevském bytě se připravuje na soud kvůli události, ke které dojde ve vzdálenosti 430 miliónů kilometrů od Země.

4. 7. 2005 se oddělí od americké kosmické sondy Deep Impact (start 12. 1. 2005) měděný projektil, který se řízeně srazí s kometou Tempel 1 a vyhloubí na povrchu jejího jádra kráter o velikosti fotbalového hřiště. V USA to bude chápáno jako kosmický pozdrav ke Dni nezávislosti, ve vesmíru pak provedou vědci na dálku spektrální analýzu vyvrženého materiálu s cílem pochopit nejen stavbu komety, ale i podmínky, které panovaly v době vzniku naší planetární soustavy.

Astroložka Marina Bajová je přesvědčena, že představitelé NASA dostatečně důvěryhodně neprokázali, že při srážce nebude kometa zničena či nebude změněna její dráha tak, aby nenastala srážka se Zemí. V důsledku těchto obav Marinu silně rozbolela hlava a nemůže spát. Její morální újma je ještě znásobena faktem, že kometa Tempel 1 je jí velice drahá. S touto kometou údajně začal romantický vztah jejího "děduška i babušky".

Marina Bajová říká: "V době občanské války byl můj dědeček komisařem Sergeje Buďonného. Byl to velice vzdělaný člověk, byl to inženýr. Jednou, když se potkali, ukázal mu tuto kometu a prohlásil o ní, že se objevuje vždy v určitém čase. Od té doby se vždy po 66 měsících odehrála v naší rodině nějaká důležitá událost."

Avšak v celé této historce je jedna vážná nepřesnost. V letech občanské války tuto kometu nikdo na celém světě nepozoroval. Po svém objevu v roce 1867 se na dobu 93 let "ztratila". Na své dráze kolem Slunce se totiž v roce 1881 přiblížila k Jupiteru, čímž došlo ke změně její dráhy. Další přiblížení této komety k Jupiteru nastala v letech 1941 a 1953.

Advokát Alexander Molochov prohlásil: "Smysl kosmického práva, které bylo v tomto případě evidentně porušeno, je v tom, že jakékoliv akce v kosmickém prostoru je nutno odsouhlasit se všemi účastníky dohody o kosmickém právu. Podle našich informací tuto misi NASA nekonzultovala s kompetentními státními orgány Ruska, ani s Ruskou kosmickou agenturou."

Ruští vědci v projektu NASA žádný problém nevidí. Pouze v případě, že by byly použity k bombardování komety klasické bomby, bylo by to asi neetické. V žádném případě však Zemi nijaké nebezpečí nehrozí.

Žalobkyně požaduje na NASA finanční kompenzaci za morální újmu v hodnotě 267 miliónů dolarů (což je přibližně cena celého projektu Deep Impact).

Pokud Marina Bajová neuspěje u ruských soudů, je připravena bojovat s NASA i v USA.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »