Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy
redakce Vytisknout článek

Pavel Suchan obdržel Medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy

Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012 Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Předání medaile V. Náprstka P. Suchanovi 14. 11. 2012
Autor: Stanislava Kyselová, Akademický Bulletin
Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 14. listopadu 2012 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pěti novým laureátům. Slavnostní večer se konal v sídle Akademie věd ČR v Praze. Jedním z oceněných je i Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti a pracovník Astronomického ústavu AV ČR.

Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975 Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan na Expedici v Úpici 1975
Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan se narodil 19. května 1956 v Praze. Astronomii se jako svému koníčku věnoval již od základní školy a v roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu na Petříně (později Štefánikova hvězdárna, která je součástí Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy). Zde pracoval jako odborný pracovník a krátce ve funkci vedoucího oddělení. V odborné astronomii se podílel na pozorování proměnných hvězd, meteorů a zákrytů hvězd Měsícem. Provedl nesčetné množství školních exkurzí. Věnoval se zácviku mladých pozorovatelů především v oblasti meteorů a proměnných hvězd. Byl u zrodu a více jak 20 let vedl zácvikovou astronomickou expedici na Českomoravské vysočině pro mladé zájemce. Jako vedoucí týmu zorganizoval v roce 1989 velkou výstavu amatérské astronomické techniky "Astroama 89" v Národním technickém muzeu. Byl u zrodu a jako vedoucí týmu realizoval mnoho ročníků "Seminářů přístrojové techniky" v Rokycanech a také týdenní prázdninovou akci pro pozorovatele a zájemce o astronomii "Dovolená s dalekohledem", kterou 10 let vedl. Podílel se na astronomických kurzech a kroužcích. Vedl expedici Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy za prstencovým zatměním Slunce do Maroka (1994). V roce 2000 vedl expedici po pádu meteoritu Vimperk.


Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan v historické kopuli Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově
Autor: Pavel Suchan
V polovině roku 2004 přešel na Astronomický ústav AV ČR
, kde vybudoval referát vnějších vztahů ústavu. Na Astronomickém ústavu AV ČR se také věnuje ochraně pozorovacích podmínek. Je tajemníkem Rady Astronomického ústavu AV ČR.

V roce 2001 byl Českým národním komitétem astronomickým pověřen za astronomické instituce v ČR vyjednáváním v Parlamentu České republiky k začlenění světelného znečištění do zákona, které spolu s Dr. Janem Hollanem úspěšně zakončili. Českým národním komitétem astronomickým byl v roce 2007 jmenován do funkce místopředsedy Českého organizačního výboru pro Mezinárodní rok astronomie 2009 odpovědného za národní aktivity. V roce 2009 organizoval zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU v Praze na Staroměstském náměstí a zúčastnil se celosvětového zahájení v Paříži. Po vstupu České republiky do Evropské jižní observatoře (ESO) v roce 2007 se stal prvním českým zástupcem pro popularizaci a propagaci ESO v ČR.

Pavel Suchan byl u zrodu dvou desetidenních pobytů amerického astronauta Andrewa Feustela v České republice (2009 na pozvání Astronomického ústavu AV ČR, 2011 na pozvání AV) a připravil program besed pro veřejnost, v roce 2011 v rámci rozsáhlého popularizačního a vzdělávacího projektu Do kosmu s Krtkem určeného dětem a mládeži, ale přijímaným i dospělou veřejností. Projekt získal 4. místo ve své kategorii v soutěži SCIAP. V průběhu návštěvy astronauta Feustela navštívilo besedy na 4000 posluchačů.

Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem Autor: Pavel Suchan
Pavel Suchan a projekt Do kosmu s Krtkem
Autor: Pavel Suchan
Je dlouholetým členem České astronomické společnosti
. Již několik volebních období je jejím místopředsedou, s přestávkou, kdy byl předsedou Pražské pobočky ČAS. Vedl několik zahraničních exkurzí Pražské pobočky ČAS a v roce 2006 expedici za úplným zatměním Slunce do Turecka. Od roku 2004 do roku 2008 byl tajemníkem ČAS. Byl také místopředsedou Sekce pozorovatelů proměnných hvězd. Od zrodu Astronomické olympiády pořádané Českou astronomickou společností byl mnoho let předsedou jejího výboru a prošel obdobím postupného vybudování všech věkových kategorií. Byl u zrodu projektu Česká astrofotografie měsíce a od jejího vzniku v roce 2006 je členem jejího týmu. Je tiskovým tajemníkem České astronomické společnosti a předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu ČAS. Po jedno funkční období se účastnil práce ve Výkonném výboru Rady vědeckých společností ČR.

Jeho dnešními obory jsou především popularizace astronomie a světelné znečištění, resp. ochrana pozorovacích podmínek a ochrana nočního životního prostředí. Za svůj dosavadní profesní život pronesl nesčetné množství popularizačních přednášek a přednášek k problematice světelného znečištění. Ročně absolvuje kolem 60 vystoupení ve sdělovacích prostředcích. V současnosti působí také jako koordinátor projektu Otevřená věda. Je po něm pojmenována planetka č. 37788 (Suchan).

Pavel Suchan v osobním životě rád cestuje, má rád přírodu, vyjíždí na kole i na lyžích, a když má čas, věnuje se fotografii. Času mu však mnoho nezbývá, protože ho drtivou část věnuje právě astronomii - organizační práci, podpoře zajímavých projektů a popularizaci.

Fotogalerie z předání




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Akademie věd ČR, Pavel Suchan


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »