Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Největší radioteleskop LOFAR a superpočítač STELLA

Stella.jpg
Jeden z nejvýkonnějších superpočítačů na světě bude zpracovávat data z radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array). Tento radioteleskop je určen k výzkumu procesu vzniku prvních hvězd ve vesmíru, ke studiu magnetického pole naší Galaxie a k případným objevům doposud neznámých zdrojů kosmického záření o vysokých energiích.

Místo jedné obří antény bude radioteleskop LOFAR sestaven z několika tisíc antén o malém průměru. Přijímané signály ze všech antén bude mít za úkol zpracovat nový superpočítač STELLA (Supercomputer Technology for Linked Lofar Applications), který bude umístěn v areálu University of Groningen. Tento počítač je neoficiálně označován jako třetí nejvýkonnější superpočítač na světě. Jedním z jeho úkolů bude vyhodnocování a zpracovávání rádiového záření o vlnové délce do 30 m.

Jedna z vrstev atmosféry, tzv. ionosféra, má negativní vliv na rádiové záření, přicházející z vesmíru. Projevuje se to "neostrostí" rádiového signálu. Aby byl získán nezkreslený signál, bude superpočítač STELLA modelovat poruchy a kompenzovat je v reálném čase, aby byl získán kvalitní a správný signál. To si vyžádá celý výkon superpočítače, který bude schopen provádět 27,4 biliónu operací za sekundu.

Antény pro příjem rádiového záření budou rozmístěny v oblasti o průměru 350 km se středem na severu Holandska. Navzájem budou propojeny sítí z optických vláken.

V současné době je instalováno pouze 100 antén z předpokládaného počtu 20 000 až 25 000. Další budou postupně instalovány a celá síť by měla být dokončena do tří let. LOFAR se tak stane nejcitlivějším radioteleskopem, který bude detekovat dlouhovlnné rádiové záření.

Jedním z hlavních úkolů radioteleskopu LOFAR je zjistit, co se dělo ve vesmíru v časovém okamžiku několik miliónů roků po velkém třesku. Astronomové se chtějí dozvědět, co vzniklo dříve: zda hvězdy či jiné neobyčejné objekty jako jsou například kvasary.

Prostřednictvím radioteleskopu LOFAR bude možné studovat vznik galaxií, mapovat strukturu magnetických polí galaxií včetně naší Galaxie a registrovat částice o mimořádně vysokých energiích, které bombardují zemskou atmosféru. Pozorování mohou také přispět k objasnění záhady původu kosmických paprsků.

Podobný radioteleskop s názvem LWA (Long Wavelenght Array) by mohl být v budoucnu postaven v Novém Mexiku.

Související článek: LOFAR - nový evropský radioteleskop.

Zdroj: spacenews.ru a tweakers.net
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »