Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled na jižní polokouli

Největší dalekohled na jižní polokouli

SALT-thruall.jpg
V Jihoafrické republice, 200 km severovýchodně od Cape Town, je dokončována výstavba největšího dalekohledu na jižní polokouli. Nachází se poblíž malého městečka Sutherland v pouštní oblasti Karoo. Velký jihoafrický dalekohled SALT (Southern African Large Telescope) bude vybaven objektivem o průměru 11 m, který se bude skládat z 91 zrcadel ve tvaru šestiúhelníku, které společně vytvoří obří šestiúhelník.

Finanční náklady na výstavbu dalekohledu dosáhly 30 miliónů dolarů. SALT je mezinárodním projektem, na jehož realizaci se podílely následující státy: Jihoafrická republika (která dodala přibližně 60 % zařízení včetně hliníkové kopule), dále Německo, Polsko, USA, Nový Zéland, Anglie a Rusko, které dodává zrcadla pro zhotovení objektivu.

SALT-outsideview.jpg
Dalekohled umožní astronomům pozorovat hvězdy a galaxie, jejichž záření je miliardkrát slabší, než můžeme pozorovat pouhým okem. Na povrchu Měsíce by byl schopen zaregistrovat zapálenou svíčku. Pomocí dalekohledu budou astronomové pořizovat mj. spektra s vysokým rozlišením vzhledem k relativně klidné atmosféře (tzv. seeing je zde v průměru 0,9" - obloukové vteřiny). Velký zájem je také o pozorování kvasarů, které představují jedny z nejstarších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. Světlo, které vyzařují, doletí na Zemi za několik miliard let, což umožňuje získat informace o počátečních etapách vývoje vesmíru.

SALT-baretelescope.jpg
Ačkoliv je tento dalekohled velmi podobný Hobby-Eberle Telescope v Texasu (USA), jihoafrický dalekohled bude vybaven jiným optickým systémem, využívajícím velkého počtu zrcadel. Z celkového počtu 91 zrcadel bylo 19. 2. 2004 již 18 dílů na svém místě. Dokončen bude v prosinci 2004.

Kruhová zeď, na které je umístěna kopule dalekohledu, má výšku 17 m a průměr 26 m. Uvnitř je betonový pilíř, na kterém se dalekohled otáčí. Osa dalekohledu je skloněná pod úhlem 37° od svislého směru. Astronomové očekávají nové poznatky o vzdálených objektech ve vesmíru.

Zdroj: salt.ac.za




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »