Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Největší dalekohled bude mít průměr 30 m

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Na tomto uměleckém vyobrazení je vidět předpokládaný vzhled dalekohledu TMT (Thirty Meter Telescope), jehož stavbu schválilo 21. 7. 2009 konsorcium amerických a kanadských univerzit. Nový největší dalekohled světa bude vybaven objektivem o průměru 30 m a bude umístěn na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy). Další zvažovanou lokalitou pro stavbu dalekohledu byla oblast v pohoří Cerro Armazones (Chile).

Jak uvádějí astronomové, tento budoucí největší dalekohled světa bude schopen dohlédnout do vzdálenosti 13 miliard světelných let a letmo zahlédnout první roky existence našeho vesmíru (stáří vesmíru se podle současných pozorování odhaduje na 13,7 miliardy roků).

Hlavní zrcadlo dalekohledu o průměru 30 m - což zhruba odpovídá rozpětí křídel letounu Boeing 737 - dokáže soustředit slabé světlo, které strávilo 13 miliard roků na cestě k Zemi. To znamená, že astronomové budou schopni při pohledu tímto dalekohledem pořídit fotografie prvních hvězd a galaxií, které se vytvořily přibližně 400 miliónů roků po vzniku vesmíru.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Observatoř, jejíž dokončení se předpokládá v roce 2018, bude vybudována na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea, která je mezi astronomy velice populární, protože její vrchol leží nad oblaky, v nadmořské výšce 4 208 m. Zde se astronomům otevírá pohled na jasnou oblohu přibližně 300 dnů v roce.

Havajské ostrovy jsou izolované místo uprostřed Tichého oceánu, což také znamená poměrně nízké znečištění ovzduší. Několik málo měst na ostrově Big Island rovněž znamená zanedbatelné světelné znečištění, což nenarušuje astronomická pozorování.

Richard Ellis, profesor astronomie na California Institute of Technology a člen výboru pro stavbu dalekohledu TMT prohlásil, že Mauna Kea má vysokou nadmořskou výšku, atmosféra je zde poměrně suchá (obsahuje málo vodních par) a průměrná teplota v průběhu dne málo kolísá - což jsou samé výhodné faktory pro stavbu nového velkého dalekohledu.

Výstavbu dalekohledu budou zajišťovat University of California, California Institute of Technology a Association of Canadian Universities for Research in Astronomy.

Současné největší dalekohledy světa jsou rovněž umístěny na vrcholu sopky Mauna Kea, avšak průměry jejich objektivů jsou 3krát menší (Keck Telescope, průměr 10 m), než tomu bude u nového dalekohledu TMT. Současné dalekohledy neumožňují běžně pohled na stovky planet, obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce a na blízké hvězdy, jako to bude možné pomocí nového velkého dalekohledu.

Avšak titulem největšího dalekohledu světa se tento přístroj pravděpodobně nebude honosit příliš dlouho.

Společenství evropských států plánuje postavit velký evropský dalekohled EELT (European Extremely Large Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 42 m. K výstavbě dalekohledu se zvažují místa v Argentině, Chile, Maroku a Španělsku. Výběr definitivního místa pro výstavbu se očekává v příštím roce, dalekohled by měl uskutečnit první pozorování rovněž v roce 2018.

Jiná skupina univerzit plánuje také v roce 2018 dokončit stavbu dalekohledu GMT (Giant Magellan Telescope), jehož objektiv bude mít průměr 24,5 m. Vybudován bude v oblasti Las Campanas (Chile).

Rolf Kudritzki, ředitel Institute for Astronomy (University of Hawaii) řekl, že lokalita Havajských ostrovů na severní polokouli bude doplněna dalším velkým dalekohledem - GMT - na jižní polokouli naší planety, a to v Chile.

"Domnívám se, že všichni astronomové na celém světě mohou být šťastní, protože v podstatě dva velké dalekohledy budou schopny pokrýt svými pozorováními celou oblohu. Pro astronomy je to velmi důležité rozhodnutí," dodává Kudritzki.

Thirty Meter Telescope
Thirty Meter Telescope
Dalekohled TMT bude typu Ritchey-Chretien na alt-azimutální montáži. Objektiv o průměru 30 m bude složen ze 492 hexagonálních segmentů o průměru 1,4 m. Optickou část dalekohledu bude tvořit ještě sekundární a terciální zrcadlo včetně systému adaptivní optiky. Celková hmotnost pohyblivé části dalekohledu (včetně vědeckých přístrojů) bude 2 000 tun.

Zdroj: physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »