Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mimozemšťany si nosíme v sobě (!?)

Mimozemšťany si nosíme v sobě (!?)

space-alien.jpg
Americký psycholog Frederick Malmstrom z americké vojenské akademie U.S. Air Force Academy objevil typické obrazy mimozemšťanů, uložené v "hlubinách" mozku, v podvědomí každého člověka. Malstrom se zabýval otázkou: proč lidé, popisující svůj únos mimozemšťany, kreslí většinou jeden a tentýž klasický obraz člověka s velkou hlavou, s velkýma šikmýma očima, s malými rty a bradou, s nosem ve tvaru malých vertikálních štěrbin a s šedou kůží?

alienface_fig6.jpg

Existuje ještě nějaké jiné vysvětlení kromě odpovědi, že všichni tito lidé byli skutečně uneseni mimozemšťany? Psycholog upravil portrét ženy s přihlédnutím ke zvláštnostem pohledu novorozeněte, který ještě neumožňuje přesné vidění. Získal tak obraz, který je velmi podobný typickému portrétu mimozemšťana.

Autor této práce dále prohlásil, že lidé, kteří vyprávěli o svém únosu mimozemšťany do létajícího talíře, často mluví o tom, že na chvíli "usnuli" nebo svůj "zážitek" vypovídají v hypnóze, kdy se jim vybavují portréty únosců.. V takovémto stavu v mozku člověka reálné obrazy soupeří s vizuálními šablonami, uloženými v hlubokém podvědomí. Jednou ze základních šablon, uložených v mozku každého člověka, je obraz matky, kterou novorozenec spatří krátce po svém narození.

space-alien-mother.jpg

Doposud se totiž nikdo nezabýval otázkou, že nevyvinutý zrak novorozeněte vnímá tvář matky jinak než oko dospělého člověka. To znamená, že popisované únosy mimozemšťany, jak již dříve někteří odborníci předpokládali, nejsou spojeny s reálnými událostmi, ale jedná se o odraz některých psychických procesů u člověka.

V případech, kdy lidé, přesvědčení o svém únosu mimozemšťany, vypovídají v hypnóze, potom v podvědomí ukrytá šablona prvního portrétu matky může "vyplavat" na povrch, což je některými lidmi vnímáno jako důkaz "vzpomínky" na únos humanoidními kosmickými bytostmi. Skutečnost je patrně zcela jiná.

Zdroj: spacenews.ru a www.technovelgy
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »