Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

Měřil HIPPARCOS vzdálenosti ve vesmíru přesně?

hipparcos-w.jpg
Nedávno uskutečněná měření vzdálenosti otevřené hvězdokupy Plejády (M 45) v souhvězdí Býka učinila přítrž lehké panice, která se šířila v astronomických kruzích od roku 1997. Tehdy se objevily pochybnosti o přesnosti metod, používaných k určování vzdáleností hvězd, a v návaznosti na to o správnosti našich představ o velikosti a vývoji vesmíru. Jak prohlásil Valerij Makarov z Kalifornského technologického institutu (Caltech), veškerá určení vzdáleností velmi vzdálených objektů vycházejí ze zjištěných vzdáleností objektů blízkých. Jedním z "milníků" ve vesmíru je vzdálenost hvězdokupy Plejády.

PleiadyVzdálenost Plejád byla určována poměrně složitým způsobem, kdy se srovnávala jasnost, hmotnost a spektrum hvězd v této soustavě s analogickými blízkými hvězdami, jejichž vzdálenosti se podařilo určit mnohem přesněji jinými metodami, například pomocí tzv. paralaxy. Výsledkem bylo určení vzdálenosti Plejád na 425 světelných let s chybou 12 světelných roků.

Na základě dat z evropské družice HIPPARCOS byla v roce 1997 určena vzdálenost Plejád od Země na 385 světelných let, což je značně menší vzdálenost, než se uvádělo doposud. Tato astronomická družice prováděla v letech 1989 až 1993 měření vzdáleností hvězd metodou určování paralaxy (neprováděla fotografování hvězd jako například Hubblův kosmický teleskop). Družice v podstatě měřila změnu směru, ze kterého přicházelo světlo hvězdy do dalekohledu družice, při pozorování ze dvou protilehlých míst na oběžné dráze kolem Slunce. Družice HIPPARCOS mj. změřila polohy 118 000 hvězd s přesností 100krát lepší než do té doby nejlepší pozemní měření. Kromě toho byly určeny (již s menší přesností) polohy dalšího více než jednoho miliónu hvězd.

Pokud by takto změřená vzdálenost Plejád byla správná, bylo by nutné "přepočítat" vzdálenosti všech známých hvězd a hvězdných soustav. Naštěstí nedávno uveřejněné výsledky pozorování, která prováděli Xiaopei Pan a Mike Shao z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) NASA ukázaly, že obavy jsou neopodstatněné.

Otevřená hvězdokupa Plejády je lidem známa již dlouhou dobu. Hovoří se o ní v různých mytologiích. Nazývá se tak 7 dcer Atlase (Atlanta), které Zeus společně s Atlasem a jeho ženou Pleionou proměnil v souhvězdí (seskupení hvězd). A právě nedávno skupina astronomů informovala o závěrech měření vzdálenosti hvězdy Atlas v Plejádách. Již v roce 1974 se zjistilo, že se ve skutečnosti jedná o dvojhvězdu.

K přesnému změření vzdálenosti dvojhvězdy Atlas byly použity výsledky interferometrických měření pomocí dalekohledů na Palomar Observatory a Wilson Observatory. Měření se prováděla po dobu 10 let. Podařilo se přesně určit oběžnou dráhu obou hvězd kolem společného těžiště a jejich vzdálenost od Země, která činí 434 až 446 světelných roků. Možná se někomu zdá, že dosažená přesnost není příliš velká, avšak jiné metody dávají hodnoty zatížené ještě většími chybami.

Informace o tom, že dříve používané metody jsou neadekvátní, byly silně nadhodnoceny. Pokud se týká údajů z astrometrické družice HIPPARCOS, existuje několik vysvětlení. Může se jednat o systematickou chybu, způsobenou navedením družice na jinou oběžnou dráhu, než se původně předpokládalo, v důsledku chybné funkce posledního stupně nosné rakety. Může se taky jednat pouze o izolovaný problém, neboť Plejády zabírají jen malý úsek nebeské klenby. "Výsledky družice HIPPARCOS bych zatím nezpochybňoval," prohlásil William van Altena z Yale Observatory.

Zdroj: newsday.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »