Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Malý dalekohled s největší digitální kamerou

Malý dalekohled s největší digitální kamerou

PS1_dome_tall.jpg
Nejnovější dalekohled s označením PS1, který postavila University of Hawaii, byl uveden do provozu 30. 6. 2006 při slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil v místě dislokace dalekohledu, tj. na vrcholu vyhaslé sopky Haleakala na ostrově Maui. Akce se zúčastnilo 80 hostů.

Dalekohled PS1 je pouze prototypem mnohem většího panoramatického dalekohledu Pan-STARRS (Panoramic Survey Telescope and Rapid Response System), který zahájí v roce 2010 sledování oblohy především za účelem objevování planetek - zabijáků (tedy planetek na takových drahách, které křižují dráhu Země, nebo se k ní těsně přibližují).

Ředitel astronomického institutu Havajské univerzity Rolf Kudritzki prohlásil, že uvedení dalekohledu PS1 do provozu je historickou událostí, protože projekt Pan-STARRS je nejdůležitějším projektem, který realizovala University of Hawaii za posledních 30 let. První "světlo" zachytil dalekohled PS1 v průběhu června 2006, kdy technici pořizovali zkušební snímky hvězdné oblohy.

camera1h300.jpg

Objektiv dalekohledu má průměr pouze 1,8 m. Je to mnohonásobně méně, než činí průměry dvou největších dalekohledů Keck I a Keck II, jejichž objektivy mají průměr shodně 10 m. Avšak dalekohled PS1 je unikátní tím, že na něj bude namontována největší digitální kamera na světě. Její výroba nyní probíhá v hlavním sídle Astronomického institutu Havajské univerzity (Manoa). Matrice této kamery obsahuje 1,4 miliardy pixelů na ploše kolem 40 čtverečních centimetrů (pro porovnání typická domácí digitální kamera obsahuje pouze kolem 3 miliónů pixelů na čipu o průměru několika milimetrů). Po instalaci na dalekohled bude kamera každou noc produkovat 2000 gigabyte dat, z nichž větší část bude prostřednictvím optických vláken předávána k analýze do výpočetního centra Maui High Performance Computing Center in Kihei.

Dalekohled PS 1 bude schopen "vyfotografovat" celou viditelnou oblohu nad ostrovem během několika nocí. Takováto rychlost je nutná k objevení pohybujících se kosmických těles nebo těles, která mění svoji jasnost. Především by měl sloužit k objevení miliónů planetek, z nichž některé by mohly být nebezpečné pro naši Zemi. Získané informace pomohou astronomům odpovědět na otázky, týkající se jak naší Sluneční soustavy, tak i celého pozorovatelného vesmíru.

Mnohem více podrobnějších technických informací najdete ve zdrojovém článku a souvisejících odkazech.

Zdroj: www.ifa.hawaii
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



14. vesmírný týden 2025

14. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Mars

konjunkce Měsíce a Marsu 9. února 2025

Další informace »