Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Léto na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí - 2007.
Téměř doslova ve dne v noci bude Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost v průběhu letošních hlavních školních prázdnin. Připraven je jak denní program pro organizované skupiny i jednotlivce, tak i večerní program u dalekohledu.

Denní program:
Hvězdárna Valašské Meziříčí bude v letním období otevřena pro veřejnost i v denní dobu (včetně sobot a nedělí). Navštívit nás můžete od 13. července do 31. srpna 2009 v době od 9:00 do 16:00 hodin.

Připravili jsme pro vás:
- exkurzi po hlavní budově hvězdárny
- besedu u obrazové výzdoby v prostorné vstupní hale
- seznámení s dalekohledem - za příznivých meteorologických podmínek pozorování Slunce
- prohlídku zrekonstruovaného objektu Ballnerovy hvězdárny z roku 1929 přezdívané "Kolňa badajna"
- mimořádnou akci: pozorování Venuše, případně jasných hvězd (pouze za vhodných pozorovacích podmínek)
- v případě nepříznivého počasí - krátký program v přednáškovém sále

Přednáška:
Na konec července jsme připravili přednášku, která připomene 40. výročí uskutečnění dávného snu lidstva - přistání člověka na jiném vesmírném tělese než je Země - v rámci projektu Apollo. Přednáška s názvem "ČLOVĚK NA MĚSÍCI" rovněž seznámí posluchače s plánovaným návratem amerických astronautů na Měsíc v připravované kosmické lodi Orion.
Doplněno počítačovou prezentací s bohatým obrazovým materiálem. Přednáška se koná ve středu 29. července 2009 v 19 hodin.
Přednáší František Martinek, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Součástí programu bude i vernisáž výstavy "Člověk a Měsíc", instalované ve vstupní hale Hvězdárny Valašské Meziříčí.
Po přednášce možnost pozorování Měsíce a dalších objektů na večerní obloze.

Večerní programy u dalekohledu:
V průběhu letních prázdnin je Hvězdárna Valašské Meziříčí otevřena pro veřejnost každý pracovní den večer od 21:00 hodin. Na programu je pozorování Měsíce (začátkem a koncem července či srpna), planety Jupiter (ve druhé polovině srpna) a Saturn (v červenci), jasných hvězd, dvojhvězd, hvězdokup a dalších zajímavých objektů. Doplněno odborným výkladem.

Další informace na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o..




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »