Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Evropská noc vědců na Hvězdárně Valašské Meziříčí

DSC_0210.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí se i druhým rokem zapojila do akce Noc vědců, kterou vyhlásila Evropská komise na pátek 22. 9. 2006. Garantem astronomické části Evropské noci vědců 2006 v České republice byla Česká astronomická společnost. Do akce se zapojilo více než 20 hvězdáren, planetárií a dalších astronomických institucí a společností.

DSC_0214.jpg

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila na páteční večer program s názvem Večer otevřených kopulí, který byl zahájen v 19:00 hodin a byl určen zájemcům z řad široké veřejnosti. A co jsme návštěvníkům nabídli? Především měli možnost pozorovat pomocí dalekohledu v hlavní kopuli hvězdárny vybrané objekty večerní oblohy. Výběr byl omezen na stelární objekty, neboť Měsíc byl právě v novu a z jasných planet byl vidět pouze Jupiter, a to nízko nad jihozápadním obzorem. Z pozorování Jupitera se stalo menší drama, neboť se tato planeta střídavě schovávala za větve blízkých stromů. Přesto bylo možno spatřit i čtyři Galileovské měsíce a tmavé pásy v atmosféře planety.

Druhým bodem programu byla exkurze do budovy odborného pracoviště, seznámení s jejím vybavením a s odbornou činností, která se zde provádí. Především se jedná o fotografické sledování Slunce, a to jak celého disku, tak i detailů ve fotosféře. Vybavení hvězdárny umožňuje dále fotografování protuberancí a sledování jevů ve sluneční chromosféře. Kromě fotografické metody se provádí i pořizování záznamů vybraných jevů pomocí CCD techniky.

Dalšími odbornými programy na Hvězdárně Valašské Meziříčí, realizovanými tentokráte v noční době, je sledování změn jasnosti vybraných proměnných hvězd pomocí CCD kamery. K těmto měřením je využívána každá jasná noc. Dále byli návštěvníci seznámeni s programem, který je zaměřen na měření okamžiků zákrytů hvězd Měsícem a dalšími tělesy Sluneční soustavy.

DSC_0213.jpg

Zpestřením večerního programu byla krátká přednáška (počítačová prezentace) s názvem Co se stalo s Plutem aneb Nová Sluneční soustava, která byla několikrát opakována. Nechyběla ani astronomická pohádka pro nejmenší návštěvníky. Mezitím si mohli účastníci akce prohlédnout obrazové exponáty ve vstupní hale hvězdárny a v jejích dalších prostorách, model družice Iridium, a také se podívat "do nekonečna".

Počasí přálo, a tak 70 návštěvníků Noci vědců mělo možnost nahlédnout do "kuchyně" valaškomeziříčské hvězdárny. A na závěr malé připomenutí pro ty, kteří se v pátek 22. září 2006 na Hvězdárnu Valašské Meziříčí nedostali: máte možnost navštívit nás každý pracovní den ve večerních hodinách.


Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »