Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Detektor neutrin bude ukryt pod vodou

Detektor neutrin bude ukryt pod vodou

Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Lovci nepolapitelných neutrin budou mít brzy k dispozici největší a nejvýkonnější aparaturu: obrovský neutrinový teleskop KM3NeT (Cubic Kilometre Neutrino Telescope), který v současné době vyvíjí společenství 40 institucí z deseti evropských států: z Francie, Holandska, Irska, Itálie, Kypru, Německa, Řecka, Španělska, Velké Británie a Rumunska. V budoucnu se nepochybně připojí i další země.

Jakmile bude KM3NeT zkompletován, stane se druhou největší stavbou na světě postavenou lidskou rukou. A to hned po Velké čínské zdi - bude objektem vyšším než mrakodrap Burj Khalifa v Dubaji… Ovšem ponořeným 960 m pod hladinu moře.

KM3NeT - toto označení znamená, že detektor v sobě bude zahrnovat prostor několika kubických kilometrů prostoru zaplněného vodou - bude složen z dlouhých lan nesoucích digitální optické jednotky. Tyto optické jednotky budou nepřetržitě sledovat dno Středozemního moře a pokusí se zaregistrovat nárazy neutrin přilétajících ze vzdáleného vesmíru. Výška neutrinového dalekohledu přesáhne 800 m.

Úspěšně zaznamenaná neutrina - subatomové částice, které prakticky vůbec nereagují s "obyčejnou" hmotou, nemají magnetický náboj - pomohou vědcům vymezit směr, odkud k nám přilétají. To jim zase pomůže přesně určit vzdálené zdroje intenzivního záření, jako jsou kvasary či gama záblesky.

Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
Představa neutrinového dalekohledu KM3NeT
"Především částice s vysokou energií, jako jsou neutrina, mohou přilétat z mimořádně vzdálených zdrojů," říká Giorgio Riccobene, fyzik a pracovník National Institute for Nuclear Physics. "Jejich pozorováním tak můžeme studovat vzdálený a dramaticky se vyvíjející vesmír."

Ve skutečnosti při pohledu dolů pod hladinu moře zařízení KM3NeT umožní vědcům nahlížet do nitra vesmíru. A to jak do vzdálených hlubin vesmíru, tak i k jeho počátkům (do doby, kdy byl vesmír ještě velice mladý).

Digitální optické moduly rozmístěné podél zařízení KM3NeT budou schopny identifikovat světlo vyzářené miony v okamžiku, kdy neutrina proniknou do mořského dna a některá z nich budou zachycena okolní hmotou. Celá struktura bude obsahovat několik tisíc modulů (podobají se zvětšené verzi létající inteligentní koule, kterou používal Luke Skywalker ve Hvězdných válkách).

Kromě pátrání po různých neutrinech procházejících Zemí bude zařízení KM3NeT sledovat střed naší Galaxie a zjišťovat přítomnost neutrin z této oblasti, což může pomoci astronomům potvrdit existenci údajné skryté hmoty.

Detailnější popis zařízení KM3NeT najdete například na adrese http://www.km3net.org/home.php.

Připravovaný detektor naváže na činnost dřívějšího detektoru s názvem ANTARES, což je zkratka anglického názvu "Astronomy with Neutrino Telescope and Abyss environmental RESearch". Detektor byl postaven na dně Středozemního moře, v hloubce 2,5 km, kde je většina ostatních částic odstíněna mohutným sloupcem vody. Detektor je zejména citlivý na mionová neutrina s vysokou energií, při jejichž slabé interakci s látkou vznikají miony s rychlostí převyšující rychlost šíření světla ve vodě. Za těchto podmínek se za nabitými miony táhne kužel Čerenkovova záření, které může být detekováno fotonásobiči umístěnými na svislých strunách pod mořskou hladinou. Nový detektor neutrin KM3NeT však bude mít mnohonásobně vyšší parametry.

Zdroj: universetoday.com a www.aldebaran.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »