Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Pavlu Cagašovi

Česká astronomická společnost udělila cenu Zdeňka Kvíze Pavlu Cagašovi

Portrét: Pavel Cagaš

Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2016 Ing. Pavla Cagaše za jeho přínos v oboru proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 16. dubna  2016 na celostátním setkání poboček, sekcí a kolektivních členů České astronomické společnosti na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 219 z 15. 4. 2016.

Pavel Cagaš se narodil 5. února 1966. Pracuje ve firmě Moravské přístroje a.s. v Malenovicích a jeho domovskou hvězdárnou je Hvězdárna ve Zlíně.

Zlínskou hvězdárnu začal navštěvovat v roce 1977. Mezi jeho zájmy patřilo i objevovat náročnější zákoutí astrofotografie, jako např. kvasar 3C273 nebo gravitačně zdvojený Q0957+561 snímané na klasický fotografický materiál. Patřil mezi skupinu zlínských astronomů, kterým se podařilo získat v roce 1995 CCD kameru Pixel 211 s rozlišením 192 x 160 bodů, kterou začal pořizovat první digitální snímky oblohy (mlhovina Helix s planetkou Hermione, Koňská hlava) Jelikož brzy přestala morálně dostačovat, rozhodl se pro konstrukci vlastní kamery s čipem TI TC254. Tato byla ve Zlíně také několik let úspěšně používána, ale opět se projevil perfekcionismus Pavla Cagaše, který ho hnal do stále dokonalejších konstrukcí - nejen s lepšími čipy Kodak KAF, ale i s integrovanou závěrkou, dokonalejší regulací chlazení, filtrovým kolem atd. S novou kamerou s čipem KAF1603 přišly i první pozorovací úspěchy: historicky druhá česká detekce přechodu exoplanety XO-1 v roce 2006 či objev dvou extragalaktických nov v galaxii M81 o rok později (jedna byla o několik dnů později pozorována i Keckovým dalekohledem).

Jelikož se začali objevovat první zájemci o jeho kamery, využil zázemí své firmy zabývající se tvorbou prostředků pro průmyslovou automatizaci a začal kamery vyrábět komerčně. V této době začal stavět i rodinný dům a neopomněl ani na pozorovatelnu. Svůj dalekohled od počátku koncipoval jako širokoúhlý, který osadil svou kamerou s 16Mpx čipem, kterou je schopen v jednom poli detekovat desetitisíce hvězd.

Spojení dobré techniky a pozorovatelské píle začalo brzy přinášet hodnotné plody: kvalitní transity exoplanet a proměnných hvězd, desítky a posléze stovky nově objevených proměnných hvězd a mezi nimi exotické kataklysmatické hvězdy, záblesky hvězd typu UV Cet a jako vyvrcholení gravitačně vázaná zákrytová čtyřhvězda, teprve čtvrtá historicky objevená. Díky svým objevům se mu i jako amatérovi podařilo publikovat články v časopisech Astronomy&Astrophysics a IBVS.

Spojení na laureáta: pc@moravinst.com

Cena Zdeňka Kvíze. Autor: ČAS.
Cena Zdeňka Kvíze.
Autor: ČAS.
Cenu Zdeňka Kvíze zřídila Česká astronomická společnost v roce 1994. Je udělována astronomům za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota, proměnné hvězdy a popularizace a výuka astronomie, což byly obory, kterými se zabýval dr. Zdeněk Kvíz. Cena je udělována jednou za dva roky. Poprvé byla udělena v r. 1996. Dosud ji obdrželi Kamil Hornoch z Lelekovic u Brna za  významnou činnost v oboru výzkumu meziplanetární hmoty (1996), Mgr. Jiří Dušek z Brna za přínos k popularizaci astronomie (1998), Bc. Lenka Šarounová z Dobřichovic u Prahy za významnou činnost v oboru výzkumu proměnných hvězd (2000),  Ing. Jakub Koukal z Kroměříže za významnou činnost v oboru výzkumu meteorů (2002), Ing. Jana Tichá z Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti za významnou činnost v oborech meziplanetární hmota a popularizace a výuka astronomie (2004), Ladislav Šmelcer z Hvězdárny Valašské Meziříčí za významnou činnost v oboru výzkumu proměnných hvězd (2006), Bc. Luboš Brát z Pece pod Sněžkou za významný přínos v oboru studia proměnných hvězd (2008), Martin Lehký z Hradce Králové za přínos v oboru studia meziplanetární hmoty (2010), Bc. Petr Sobotka za popularizaci a činnost v oboru proměnných hvězd (2012) a Jakub Černý z Prahy za významný přínos v oboru výzkumu meziplanetární hmoty (2014).

RNDr. Zdeněk Kvíz, CSc. (1932-1993) se narodil v Třebíči 4. března 1932. Po maturitě odešel studovat fyziku a astronomii na přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Již během studií se věnoval výzkumu proměnných hvězd a meteorů a patřil k zakladatelům meteorické sekce při tehdy  vznikající  Lidové  hvězdárně  na  Kraví  hoře  v  Brně.   Po   ukončení   studií   pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV  v  Ondřejově v oddělení vysoké atmosféry Země. Později učil fyziku na stavební fakultě ČVUT  a  Univerzitě  17. listopadu  v  Praze.  V   roce  1969   odjel  na  studijní  pobyt  na  Univerzitu  v Sydney v Austrálii, kde spolupracoval s prof. E. G. Bowenem při výzkumu atmosférických efektů meteorických rojů. Zde se pak rozhodl zůstat v exilu a věnoval se zejména pozorování zákrytových dvojhvězd na jižní polokouli na observatořích Siding Spring v Austrálii a ESO v La Silla v Chile.  Při  zpracování  pozorování  spolupracoval  rovněž  s  Observatoří  v  Ženevě.   Zemřel  v  Sydney 21. srpna 1993.  Během  svého  působení v Československu patřil k prvním organizátorům meteorických expedic, byl členem redakční rady Kosmických rozhledů, proslovil řadu velmi přitažlivých přednášek pro veřejnost a napsal populárně-vědecký spisek Jak astronomové zkoumají vesmír (1958).  Svůj vřelý vztah k rodné zemi a jazyku si uchoval i po celou dobu exilu a po převratu v r. 1989 se domů často vracel. Je po něm pojmenována planetka č. 8137. V r. 2001 byl jmenován osobností města Třebíče in memoriam.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková prohlášení České astronomické společnosti



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Cena Zdeňka Kvíze, Ocenění, Pavel Cagaš, Tiskové prohlášení


17. vesmírný týden 2025

17. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 4. do 27. 4. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a poté se na ranní obloze potká s Venuší a Saturnem. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a nastala jedna silnější polární záře. Přistál Sojuz MS-26 s třemi členy dlouhodobé expedice z ISS. Očekáváme průlet sondy Lucy kolem planetky Donaldjohanson. Před 35 lety byl na oběžnou dráhu vynesen Hubbleův vesmírný dalekohled.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Další informace »