Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

Logo ČAM. Autor: ČAS.
Logo ČAM.
Autor: ČAS.
Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ (dále jen ČAM) je tu již více jak sedm roků a za tu dobu si vybudovala pevné místo mezi zájemci o astrofotografii, o astronomii, o krásné pohledy do vesmíru. Ale také mezi novináři. Forma ČAM spojující estetické působení s odborným podtextem je v současném světě výjimečná Na webu České astrofotografie měsíce navíc vzniká rozsáhlá encyklopedie fotografovaných objektů ve vesmíru.

ČAM probíhá v době, kdy se každý ptá, co za to, co vyhraji. ČAM je ale čestnou soutěží bez odměn. Vítěz ale získává víc, než je hmotná odměna. Umožní pohled do vesmíru desetitisícům zájemců nejen na stránkách www.astro.cz.

Jednou ročně je mimořádný astrofotograf oceněn hlavním titulem. Uvažovali jsme o zvýraznění tohoto ocenění, o jeho větší prestiži. Nabízí se postava východočeského astrofotografa, člena České astronomické společnosti a nositele Nušlovy ceny, pana Jindřicha Zemana. Jeho osobnost, sice méně známá než některá jména české astrofotografie z dob poválečných, nikoliv však méně významná, je současným amatérským astrofotografům velmi blízko. Ať již svým stále „amatérským“ přístupem ke svému koníčku, tak i „optickou“ sounáležitostí se současnou amatérskou komunitou (míněno parametry, nikoliv již optickou a technickou kvalitou).

Ve spektru oficiálních cen, udělovaných Českou astronomickou společností, chybělo ocenění, které by se obracelo také k těm z jejích členů, kteří mají astronomii jako koníčka a bylo by navýsost prestižní. Cena míří tedy za astrofotografy, ať to jsou profesionálové nebo amatéři.

Česká astronomická společnost s účinností od roku 2012 mění cenu „ Astrofotograf roku“ na oficiální cenu :

Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku

udělovanou Českou astronomickou společností na základě návrhu poroty ČAM. Porota ČAM, v současné době třináctičlenná, je složena z profesionálních i amatérských astronomů.

Kdo byl pan Jindřich Zeman?

Jindřich Zeman seřizuje astrograf. Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman seřizuje astrograf.
Autor: Archiv Hvězdárny v Úpici
Jindřich Zeman (*1894, +1978)

byl amatérský astronom, který pocházel z Hradce Králové, kde také pracoval jako bankovní úředník. Jindřich Zeman se zabýval pozorováním Slunce, meteorických rojů, ale hlavně byl vynikajícím a vytrvalým astrofotografem, který se vždy rád podělil o své zkušenosti. Byl také neúnavným stavitelem montáží, dalekohledů, astrografů a byl také brusičem zrcadel. Jeho nádherné fotografie noční oblohy byly publikovány v mnoha populárních astronomických knihách a časopisech.

Orion na fotografické desce Autor: Jindřich Zeman
Orion na fotografické desce
Autor: Jindřich Zeman
Astrograf včetně montáže, se kterým fotografoval, je dnes umístěn na hvězdárně v Úpici a je stále v provozuschopném stavu. Jindřich Zeman byl neúnavným a vytrvalým průkopníkem amatérské astrofotografie a v době, ve které nebylo možné motorizovat astronomické montáže, svůj astrograf pointoval pouze ručně za stálého otáčení kličkou a počítání magické číslovky "21" připomínající jednu otočku kličky za jednu sekundu. Připomeňme si, že jeho expozice o délkách 5 i 6 hodin nebyly výjimkou. Bohužel citlivost tehdy používaných emulzí na fotografických deskách byla velmi špatná a tak, jak je vidět na přiložené naskenované originální desce, postrádá vykreslení mlhovin. Ani to ovšem nezabránilo v nezměrném úsilí v pokračování fotografování oblohy.

Mozaika Mléčné dráhy Autor: Jindřich Zeman
Mozaika Mléčné dráhy
Autor: Jindřich Zeman
Ještě před příchodem digitální astrofotografie a zpracováním obrázků na počítači vytvořil svoji, téměř legendární mozaiku Mléčné dráhy. Tato super-expozice zabrala 157 hodin a mozaika byla sestavena z neuvěřitelných 57 snímků.

Snímky pak ručně sestavil za pomocí nůžek a lepidla do jedné velké fotografie. Tu pak vyfotografoval a na světě byl jeden velký snímek Mléčné dráhy. Nutno připomenout, že tento snímek, i když vznikl před více jak 80 lety, byl nasnímán v Hradci Králové, a v porovnání s dnešní situací se světelným znečištěním ve městě, je naprosto nemyslitelné něco podobného opakovat.

Zde je jedna ze slavných historek astrofotografie. Když jednoho večera pan prof. Průša navštívil Jindřicha Zemana, byl požádán, aby podržel větev stromu, která překážela ve výhledu na kometu, kterou chtěl J. Zeman právě fotografovat. Pan profesor ovšem netušil, že expozice bude trvat několik hodin, ale protože i on byl nadšeným astronomem, tak svým deštníkem trpělivě větev udržel až do zdárného konce expozice.

Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj České astronomie.

Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj ČAS. Autor: Zdeněk Bardon
Na základě návrhu Josefa Klepešty, Česká astronomická společnost v roce 1943 udělila Jindřichu Zemanovi své nejvyšší ocenění v podobě cena prof. Františka Nušla, které obdržel ve svých 49 letech za jeho mimořádné schopnosti a zásluhy o rozvoj ČAS.
Autor: Zdeněk Bardon
Zde je autentický záznam z časopisu Říše Hvězd

V roce 2002 byla po Jindřichu Zemanovi pojmenována planetka 33 528 Jinzeman.

Sepsali: Zdeněk Bardon, Martin Cholasta, Marcel Bělík




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Cena Jindřicha Zemana, Jindřich Zeman, Česká astrofotografie měsíce


21. vesmírný týden 2024

21. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 5. do 26. 5. 2024. Měsíc ve fázi kolem úplňku silně září na noční obloze a vlastně tím začíná období světlejších nocí, protože se blíží slunovrat. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO budou v konjunkci Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je pořád docela velká, i když ve světle uplynulého týdne výrazně nižší. Pozorovatelé deep-sky objektů a komet jistě znají online web CzSkY.cz, který doznal dalšího vylepšení. New Shepard je zpět ve službě. Starliner na svůj let s posádkou stále čeká. Falcon 9 zaznamenal již 21. znovupoužití prvního stupně.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 + NGC 4656

Galaxie Veľryba a Hokejka NGC 4631 (tiež známa ako Galaxia Veľryba alebo Caldwell 32) je špirálovitá galaxia s priečkou v súhvezdí Poľovné psy vzdialená od Zeme asi 30 miliónov svetelných rokov. Mierne zdeformovaný klinovitý tvar tejto galaxie jej dáva vzhľad sleďa alebo veľryby, preto má takú prezývku. Pretože táto blízka galaxia je videná zboku zo Zeme, profesionálni astronómovia pozorujú túto galaxiu, aby lepšie pochopili plyn a hviezdy nachádzajúce sa mimo roviny galaxie. NGC 4631 obsahuje centrálné vzplanutie hviezd, čo je oblasť intenzívnej tvorby hviezd. Silná tvorba hviezd je zrejmá z emisie ionizovaného vodíka a medzihviezdneho prachu zohrievaného hviezdami vytvorenými pri výbuchu hviezd. Najhmotnejšie hviezdy, ktoré vznikajú v oblastiach tvorby hviezd, spaľujú plynný vodík fúziou iba na krátky čas, po ktorom explodujú ako supernovy. V strede NGC 4631 explodovalo toľko supernov, že vyfukujú plyn z roviny galaxie. Tento supervietor je možné vidieť v röntgenových lúčoch a pri emisii spektrálnych čiar. Plyn z tohto supervetra vytvoril obrovskú difúznu korónu horúceho plynu emitujúceho röntgenové žiarenie okolo celej galaxie. NGC 4631 má blízku sprievodnú trpasličiu eliptickú galaxiu NGC 4627. NGC 4627 a NGC 4631 boli spolu uvedené v Atlase zvláštnych galaxií ako príklad „dvojitej galaxie“ alebo páru galaxií. NGC 4631 a NGC 4627 sú súčasťou skupiny NGC 4631, skupiny galaxií, ktorá zahŕňa aj interagujúce galaxie NGC 4656 a NGC 4657. Presná identifikácia skupín je však problematická, pretože táto galaxia a ďalšie ležia v časti oblohy, ktorá je pomerne preplnená. Odhady počtu galaxií v tejto skupine sa pohybujú od 5 do 27 a všetky štúdie identifikujú veľmi odlišné členské galaxie pre túto skupinu. NGC 4656/57 je veľmi zdeformovaná špirálovitá galaxia s priečkou nachádzajúca sa v lokálnom vesmíre vzdialenom 30 miliónov svetelných rokov od Zeme v súhvezdí Poľovné psy. Táto galaxia sa niekedy nazýva galaxia Hokejky alebo Galaxia Páčidlo. Predpokladá sa, že jeho neobvyklý tvar je spôsobený interakciou medzi NGC 4656, NGC 4631 a NGC 4627. Galaxia je členom skupiny NGC 4631. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, myFP2Pro focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 164x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 62x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 27.4. až 16.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »