Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Odhalení pamětní desky Otty Seydla
Josef Jíra Vytisknout článek

Odhalení pamětní desky Otty Seydla

Otto Seydl
Autor: Matěj Rak

Základní škola Josefa Hlávky Přeštice, Západočeská pobočka České astronomické společnosti a město Přeštice si vás dovolují pozvat na akce spojené se jménem významného občana Dr. Otty Seydla, který byl studentem místní školy v Rébcově ulici.

V tomto roce Česká astronomická společnost oslaví sto roků od svého založení. Jedním z našich významných členů byl i dr. Otto Seydl, historik naší astronomie, meteorolog, dlouholetý redaktor Říše Hvězd, popularizátor astronomie a ředitel Státní hvězdárny.

Akce připomínající tohoto významného občana a studenta Přeštic budou probíhat ve dvou dnech. Ve čtvrtek 21. 9. 2017 se můžete těšit na kytarový recitál Matěje Raka, pravnuka Otty Seydla, který zahraje v místním Kulturním a komunitním centru. Předprodej vstupenek je možný na portálu pořadatele, zároveň se můžete těšit i na fotografickou výstavu členů České astronomické společnosti, fyzikální pokusy nebo astronomické pozorování v areálu Základní školy Josefa Hlávky. Druhý vzpomínkový den, tedy v pátek 22. 9. 2017, pak dojde ve 14:00 hodin ke slavnostnímu odhalení pamětní desky Ottu Seydlovi za účasti významných hostů v prostorách Základní školy v Rébcově ulici.

Harmonogram:


    čtvrtek 21. 9. 2017
    17:00 - kytarový recitál Matěje Raka, pravnuka Otty Seydla v místním Kulturním a komunitním centru
    18:30 - fotografická výstava členů České astronomické společnosti, pokusy s tekutým dusíkem v prostorách ZŠ Josefa Hlávky a za jasného počasí pozorování noční oblohy
    pátek 22. 9. 2017
    14:00 - slavnostní odhalení pamětní desky Otty Seydla v prostorách ZŠ v Rébcově ulici

 


Aktuality:    aktuální informace o akci budou zveřejněné na našich facebookových stránkách https://www.facebook.com/zpcas

Životopis Otto Seydla

Otto Seydl se narodil se 5. května 1884 v Merklíně u Přeštic v rodině panského stavitele Emanuela Seydla. Základní a měšťanskou školu navštěvoval v Přešticích, reálnou školu pak v Plzni. Odmaturoval v roce 1903. V letech 1903-04 studoval na české vysoké škole technické, v letech 1904-1907 na filozofické fakultě české univerzity. Studia ukončil státní zkouškou učitelské způsobilosti pro střední školy z fyziky a matematiky v roce 1908 a v roce 1913 si rozšířil aprobaci o kupeckou aritmetiku pro vyšší školy obchodní.

Základní škola Josefa Hlávky v Rébcově ulici v Přešticích Autor: Josef Jíra
Základní škola Josefa Hlávky v Rébcově ulici v Přešticích
Autor: Josef Jíra
V letech 1909-1920 vyučoval na české obchodní škole v Českých Budějovicích. Během první světové války byl v roce 1915 mobilizován, ale jako učitel nakonec nenarukoval a vrátil se do Českých Budějovic.
 

Na začátku roku 1921 byl přidělen na Státní hvězdárnu na žádost jejího tehdejšího správce Františka Nušla. Na Státní hvězdárně se staral o časovou službu a pravidelná meteorologická a magnetická pozorování. Začal postupně vést knihovnu, výměnu vědeckých publikací a téměř celou administrativu. Zastupoval tak v Praze Nušla, který většinu pracovního týdne trávil na observatoři v Ondřejově. Od roku 1936 měl na starosti i finanční správu ondřejovské hvězdárny.

Za první republiky proběhla změna zákonů, po které mohl Seydl být jako absolvent reálky připuštěn k rigoróznímu řízení. Seydl se na dva semestry zapsal ke studiu astronomie na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1924 byl promován doktorem přírodních věd na základě disertační práce Rozdělení stálic velikosti 6,5 a jasnějších katalogu Harvard Revised Photometry v soustavě souřadnic galaktických pod vedením prof. Václava Lásky. Stelární statistice se věnoval i nadále. Byl propagátorem galaktických souřadnicí, v nichž vydal dva atlasy.

Odhalení pamětní desky Otto Seydla Autor: Josef Jíra
Odhalení pamětní desky Otto Seydla
Autor: Josef Jíra
V roce 1930 uspořádal archív Státní hvězdárny v Klementinu sahající až do roku 1775 a začal se zabývat historií české astronomie. Zaměřil se zejména na první století existence Státní hvězdárny (zal. 1751). Jeho bibliografie čítá na dvacet prací jen o historii Státní hvězdárny a svědčí o Seydlově rozsáhlém a precizním studium primárních pramenů.

Po odchodu Fr. Nušla do penze v roce 1938 byl Seydl jmenován správcem Státní hvězdárny. Během nacistické okupace byl jako osoba „politicky nepřijatelná“ této funkce zbaven, zůstal ale pracovníkem ústavu. Po válce se do této funkce vrátil a v roce 1947 byl jmenován ředitelem. V roce 1948 však byl po „dosažení věkové hranice“ direktivně poslán do výslužby a odstaven z veřejného života, ačkoliv současně obdržel osvědčení o státní a národní spolehlivosti. K jeho šedesátinám v roce 1944 otiskla Říše hvězd článek, o jeho následujícím životním jubileu v témže časopise není ani zmínka, otištěn je až nekrolog v roce 1959.

Otto Seydl však pokračoval ve vědecké práci; docházel nadále do knihovny a archívu Státní hvězdárny, vydal několik historicky zaměřených prací a v letech 1955-58 byl zaměstnán v Hydrometeorologickém ústavu v Praze.

Za svou odbornou činnost byl v roce 1937 zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Byl rovněž členem Mezinárodní astronomické unie a dopisujícím členem Académie Internationale d’Histoire des Sciences. Celý život se věnoval popularizaci astronomie, v letech 1926-1934 byl redaktorem Říše hvězd. Kromě astronomie se celý život věnoval i hudbě – hrál ve smyčcovém kvartetu.

Zemřel 15. února 1959.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Akademický bulletin
[2] Astronom dr. Otto Seydl
[3] Česká meteorologická společnost
[4] Emanuel Seydl



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Otto Seydl


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »