Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Cena Františka Nušla za rok 2015 udělena prof. Janu Paloušovi

Cena Františka Nušla za rok 2015 udělena prof. Janu Paloušovi

Jan Palouš z Astronomického ústavu AV ČR.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2015 prof. RNDr. Jana Palouše, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 18. 12. 2015 v 17:00 v budově Akademie věd v Praze 1, Národní 3. Poté bude přednesena laureátská přednáška na téma „Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám“. Na předání ceny i na laureátskou přednášku je vstup volný. Akce se koná ve spolupráci České astronomické společnosti a Střediska společných činností AV ČR.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 217 z 16. 12. 2015.

Nušlova cena

Nušlova cena České astronomické společnosti je nejvyšší ocenění, které uděluje ČAS badatelům, kteří se svým celoživotním dílem obzvláště zasloužili o rozvoj astronomie. Je pojmenována po dlouholetém předsedovi ČAS prof. Františku Nušlovi. Česká astronomická společnost obnovila její udělování po padesátileté přestávce v r. 1999. Prof. PhDr. František Nušl (3. 12. 1867 - 17. 9. 1951) byl v letech 1922 - 1947 předsedou tehdejší Československé astronomické společnosti. V letech 1924 - 1938 byl ředitelem státní hvězdárny.

Oceněný Jan Palouš

Prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. se narodil 31. 10. 1949 v Praze. Od ukončení studia astronomie na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze v roce 1972 a získání titulu RNDr v roce 1973 dodnes pracuje v Astronomickém ústavu ČSAV (nyní AV ČR). Zde také v roce 1977 obhájil svou kandidátskou disertační práci a získal vědeckou hodnost CSc. a později v roce 1993 také hodnost DrSc. Zabývá se především studiem dynamiky vývoje galaxií a tvorby hvězd spouštěné na rázových vlnách v turbulentním mezihvězdném prostředí. V tomto oboru publikoval v prestižních mezinárodních časopisech na 200 původních prací, o jejichž vysoké vědecké úrovni svědčí více než 1300 ohlasů v mezinárodní odborné literatuře a Hirschův index rovný 21. Nesoustředil se však pouze na vlastní vědeckou práci, ale působí též jako úspěšný pedagog na MFF UK; v roce 1994 se habilitoval na docenta a v roce 2001 byl jmenován profesorem. Během svého plodného života vychoval řadu mladých vědeckých pracovníků, kteří se po jeho vzoru zabývají s nemalými úspěchy na mezinárodním poli kinematikou a dynamikou galaxií a tvorbou hvězd. Stal se tak u nás zakladatelem vlastní školy v tomto oboru.

Jan Palouš se velice intenzivně věnuje také práci organizační, a to na poli domácím i mezinárodním. Z jeho mnoha funkcí jmenujme alespoň, že byl po dvě období (1996 – 2004) ředitelem Astronomického ústavu AV ČR, v letech 2005 – 2013 členem Akademické rady a předsedou Rady pro zahraniční styky AV ČR, jako předseda Národního organizačního komitétu se významně podílel na uspořádání 26. Valného zasedání Mezinárodní astronomické unie v Praze v roce 2006. V letech 1991 – 1996 byl sekretářem nově vzniklé Evropské astronomické společnosti a v letech 2008 - 2012 zastával funkci jejího místopředsedy. Jeho dlouholeté snahy o připojení ČR k Evropské jižní observatoři (ESO) se v roce 2007 setkaly s úspěchem, čímž se naše vlast postavila po bok těch astronomicky nejvyspělejších zemí. V současnosti je zástupcem ČR v řídícím výboru ESO. Od roku 2009 je místopředsedou Mezinárodní astronomické unie, vrcholné mezinárodní organizace celosvětově koordinující astronomický výzkum. Od r. 2007 je dopisujícím členem skotské Royal Society Edinburgh a od r. 2009 členem Učené společnosti ČR. V roce 2014 mu Akademie věd ČR udělila medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách. Je zřejmé, že jak nespornými výsledky vlastního vědeckého bádání, tak činností organizační se prof. Jan Palouš významně zasloužil o rozvoj astronomie nejenom u nás, ale i v zahraničí.

Slavnostní předání Nušlovy ceny

Slavnostní předání Nušlovy ceny a laureátská přednáška proběhnou v pátek 18. 12. 2015 od 17:00 v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, sál 206. Cenu předá předseda České astronomické společnosti Ing. Jan Vondrák, DrSc., Dr.h.c. Laudatio přednese prof. RNDr. Michal Křížek, DrSc. Laureát Nušlovy ceny za rok 2015 prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. přednese  laureátskou  přednášku  na  téma „Z mezihvězdné hmoty ke hvězdokupám". 

Profesor Palouš o své přednášce říká: "Mezihvězdná hmota se gravitačním kolapsem přeměňuje na hvězdy. Počátky tohoto procesu jsou však velmi pomalé, k vysvětlení tvorby hvězd v galaxiích je třeba hledat spouštěcí mechanismy stlačující řídkou mezihvězdnou hmotu: rázové vlny v okolí hmotných hvězd, srážky oblaku mezihvězdné hmoty nebo srážky galaxií samotných. Hvězdy však nevznikají izolovaně, avšak ve hvězdokupách. Dotknu se především hmotných soustav, mladých hvězdokup v blízkých galaxiích a také velmi starých kulových hvězdokup, které jsou součástí Mléčné dráhy."

kontakty a Další informace

Jan Palouš
Laureát
Tel.: 226 258 440, 221 403 474
E-mail: jan.palous@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník AsÚ AV ČR a České astronomické společnosti
Tel.: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz

Více o Nušlově ceně a jejích držitelích najdete ZDE.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Nušlova cena, Jan Palouš


27. vesmírný týden 2024

27. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 7. do 7. 7. 2024. Měsíc bude koncem týdne v novu. Ráno se potká s planetami Mars a Jupiter. Nejvýše je ráno nad jihovýchodem Saturn s velmi tenkým prstencem. Aktivita Slunce byla zpočátku zvýšená, díky třetímu návratu známé aktivní oblasti, ale snižuje se. Čínská mise Chang’e 6 skončila úspěšným dosednutím přistávacího modulu s až 2 kg vzorků z odvrácené strany Měsíce. Raketa Falcon 9 posunula rekord opakovaných letů a přistání na 22. Startoval také Falcon Heavy. Před 20 lety začala pracovat Cassini na orbitě Saturnu a před 970 lety zazářila v Býkovi jasná supernova v místě dnešní Krabí mlhoviny.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Omega M17

Omega (iné názvy: Labutia hmlovina, Podkova, Homária hmlovina, Messier 17, M 17, NGC 6618) je oblasťou H II v súhvezdí Strelec. Objavil ju Jean-Philippe de Chéseaux v roku 1745. Hmlovina Omega je oblasťou, v ktorej vznikajú nové hviezdy a svieti excitovanou emisiou, spôsobenou vysokoenergetickým žiarením mladých hviezd. Názov Omega pochádza od Johna Herschela, ktorému jej tvar pripomínal veľké grécke písmeno omega. Jej celková jasnosť je 7,0 mag, takže sa dá pozorovať aj poľným triédrom. Na oblohe má rozmery 46´ krát 37´ a odhady jej vzdialenosti sú 3 260 svetelných rokov. Jej hmotnosť odhadujeme asi na 500 hmotností Slnka. Omega je tiež zdrojom infračerveného a rádiového žiarenia, pričom na rádiových vlnách patrí medzi najjasnejšie zdroje na oblohe. Plyn v hmlovine budí k žiareniu horúca hviezda 8,9 mag a spektrálneho typu A05e. Podobne ako Veľká hmlovina v Orióne, aj Omega je veľmi aktívnym miestom zrodu hviezd. Nové hviezdy vznikajú v hĺbke tmavých mrakov prachu a plynu. Vyše sto vysoko žiarivých mladých hviezd spektrálnych typov O a B postupne svojím žiarením odparujú tmavú prachovú prikrývku. Pred hmlovinou sa nachádza malá otvorená hviezdokopa s asi 50 hviezdami. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Starnet++, Adobe photoshop 47x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 108x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 210 flats, master darks, master darkflats 20.3. až 29.6.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »