Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: prosinec 2011

Vesmírná videa: prosinec 2011

polární záře z ISS, credit: NASA
polární záře z ISS, credit: NASA
Na našich setkáních s veřejností mimo jiné ukazujeme to nejzajímavější, co se za poslední měsíc na obloze a v kosmonautice událo. Nedílnou a velmi oblíbenou součástí je prezentace mnohdy až dechberoucích videoukázek. Vzhledem k ohlasům a žádostem na jejich odkazování vznikl první díl nového seriálu, v němž pro vás budeme vybírat videa známá a doufejme i dosud neznámá.

Kosmonautem na ISS

Díky americkým astronautům Ronu Garanovi a Miku Fossumovi jsme se mohli i my na chvíli ocitnout na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a spatřit naši matičku Zemi z oběžné dráhy. Video sestavil z dat NASA Michael König.

Neobyčejná kometa

Určitě nelze opomenout video oslavující pohledy na kometu Lovejoy celou letkou kosmických sond. Způsob, jakým jsme mohli sledovat průlet komety kolem Slunce téměř v přímém přenosu, se zapsal do dějin kometární astronomie.

Time-lapse

Pokračování nám připravil Ben Canales. Tento člověk je nadšenec do pořizování time-lapse videa. Zabivakuje na nějakém pěkném místě, připraví fotoaparát na pohyblivém rameni a z pořízených fotografií vznikne nádherné video. Jeho fotografie jsou opravdu neobvyklé.

Polární záře

Když jsem shlédl video o polárních zářích odkazované na Astronomickém fóru, dospěl jsem k závěru, že je nejen pěkné, ale asi i jedno z nejnázornějších, které jsem o principu vzniku polárních září viděl. Kvalitě napomáhá, že na jeho tvorbě spolupracovala Univerzita v Oslo.

Majestátní Jupiter

U následujícího videa bude žasnout nejeden okukovač planet. Mapa Jupiteru napasovaná na 3D model je vytvořena z reálných fotografií observatoře Pic du Midi. Mají zde 1-m dalekohled a výborné podmínky pro fotografování planet.

Vzpomínka na raketoplány

Mezi zajímavými kousky, které mi uvízly v archívu, by nemělo chybět ani video časopisu Nature. Je to pěkný klip připomínající všechny lety raketoplánů a vlastně i jejich neuvěřitelný přínos rozvoji kosmonautiky.

Poutník Voyager

Když jsme u té kosmonautiky, zakončíme to něčím úsměvným. Něčím takovým je podle (nejen) mého názoru kreslený videoklip o sondě Voyager. Jednička je dnes nejvzdálenějším lidským výtvorem a Voyager 2 je hned po něm. Oba jsou někde na pomezí Sluneční soustavy poté, co zkoumali velké planety od Jupiteru po Neptun. Takových sond, které opustí naši soustavu, je zatím jen pět. Dalšími jsou sondy Pioneer 10 a 11, které letí pomaleji a ačkoli jsou starší, tak nejsou nejdál. Kromě Voyagerů ještě aktivně komunikujeme se sondou New Horizons. Ta je teprve za dráhou Uranu a blíží se k Plutu, kterou dostihne v roce 2015. Po průletu kolem něj, doufejme, navštíví ještě nějaký transneptunický objekt a pak zamíří také ven směrem ke hvězdám...

Krátká animovaná videa Guye Collinse, jako je výše zmíněný Voyager bych vesměs doporučil všem, kdo ještě nechtějí končit a mají v plánu se pobavit trochu déle.

Díky za pozornost a v lednu jsme tu s další várkou.

Převzato: Klub astronomů Liberecka, pobočka ČAS




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »