Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vesmírná videa: leden a únor 2015

Vega na moskevské obloze
Autor: Roskosmos

Seriál se přehoupl do dalšího roku a událo se toho tolik nového, že je z čeho vybírat. V dnešním přehledu uvidíte například krásné pohledy na kometu Lovejoy a planetu Saturn, zajímavé záběry kosmických raket a testy nových technologií. V dalších ukázkách se opět zadíváme na Rudou planetu, naši a další zajímavé hvězdy. Z kosmonautiky vybíráme ještě překrásný start rakety Proton a úžasný odlet lodi ATV od ISS. Závěr musí patřit temné obloze, máme ji přece tak rádi.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy)

O překvapení není ve světě komet nouze. A když se objeví nějaká nadějná kometa, často nakonec zklame. Proto máme rádi komety jiné, které se také náhle objeví, ale naštěstí se chovají přesně opačně. Z nenápadné mlžinky rychle zjasní až k viditelnsoti pouhým okem. Není jich mnoho, ale když už se nějaká obejví, je to zážitek. A poslední kometa objevená australským amatérským lovcem komet byla opravdu pěkným kouskem. Bez obtíží byla viditelná jako slabá hvězdička a na tmavém nebi předvedla ještě krásnější divadlo. Navíc kometa byla a vlastně ještě stále je velmi fotogenická. Dalo by se říci, že každý den vypadala úplně jinak. Může za to různě vanoucí sluneční vítr, který tvaruje její ohon. Někdy byl krásně rovný, jindy potrhaný. Někdy jasný a jindy zeslábl. Níže uvedená videa jsou pouze střípky z mnoha ukázek, jak se kometa pohybovala prostorem a přitom rozhazovala svými vlasy. Další ukázky najdete například na webu našich slovenských kolegů nebo na webu Hvězdárny Plzeň.

Saturn z Cassini

Úvodní ukázka navazuje plynule na loňský rok. Ukazuje nám snímky sondy Cassini, kterak nasnímala Saturn v loňském roce. Snímky jsou prokládány simulacemi pohledu na sondu a planetu ve speciálním programu. V úvodu můžeme pozorovat úchvatné struktury na pólu planety. Nechybí také pohled na jeho měsíce a prstence. Prolétneme se kolem Titanu zahaleného atmosférou, kde vědci pozorují jezera kapalných uhlovodíků. Video ve vysokém rozlišení stojí za shlédnutí na portálu Vimeo.
O Saturnu si můžete prohlédnout i trochu delší dokument, kde je zajímavou formou předána řada informací o této planetě.

Morpheus to opravdu umí

Nejen SpaceX zkouší nové technologie. NASA v projektu Morpheus testuje nový typ pohonu, který je šetrnější k životnímu prostředí a dále by měl být schopen vertikálního startu a přistání včetně automatického výběru místa přistání s ohledem na nebezpečná místa. A Morpheus to opravdu umí. Po testech na laně následoval volný let s perfektním přistáním v nebezpečném terénu.

Falcon 9 opět pokročil kupředu

Když už jsme načali téma SpaceX a jejich technologie, ani zde se zdaleka nekončí. Raketa Falcon 9 v1.1 už umí opravdu přesně dosedat, respektivě její první stupeň. Jednou se bohužel přistání na mořskou plošinu nepodařilo a podruhé musela přistát na mořské hladině, ale podle všeho dovede první stupeň dosedat s velkou přesností a je jen otázka času, kdy to uvidíme krásně i na videu. Prozatím tu máme animaci celé mise, jak si ji představuje SpaceX. Druhé video se týká skutečných záběrů na přípravu a vypuštění rakety. SpaceX jinak připravuje také těžkotonážní Falcon Heavy a celá sestava by měla startovat z nově budovaného kosmodromu v Texasu, takže první stupně by pak krásně mohly přistávat na Floridě, odkud se startuje v současné době.

Nalezenec Beagle 2

Autor stejnojmenného článku (nikoli však Zdeněk Srstka) jej anoncoval přiléhavě: „Nabízíme krásného jedenáctiletého Beagla. Je trochu pochroumaný a museli byste si ho vyzvednout osobně. Je vhodný do domečku se zahrádkou, nejlépe ke starším lidem“. Ve skutečnosti samozřejmě nešlo o pejska, ale o 11 roků ztracené přistávací pouzdro na planetě Mars. Neuvěřitelné se stalo skutkem a tak díky snímkům sondy Mars Reconaissance Orbiter víme, kde a jak Beagle 2 skončil. Škoda jen, že se toho nedožil jeho duchovní otec Colin Pillinger.

Úspěšnější Opportunity

Tedy ono použít slovo úspěšnější, je samozřejmě ve srovnání s Beaglem na místě, ale 11 let na Marsu? To už se ani výrazem úspěšný asi vyjádřit nedá. V lednu jsme vzpomínali na přistání z roku 2004 a počítáme dál. Snad se to nezastaví jen na ujetém marsovském maratónu, ale třeba se dočkáme i v roce příštím, ačkoli se proslýchá, že na něj zatím nejsou vyhrazeny peníze. Dali byste injekci jedenáctiletému pejskovi jen proto, že máte doma ještě žravou tříletou fenu (Curiosity) a ta navíc čeká mladé (Mars Lander 2020 aj.)? Uvidíme, jak to NASA pojme. Zatím tedy jedenáct let a počítáme dál.

Slunce ve vysokém rozlišení již pět roků

Když jsme u těch výročí, věřili byste, že Solar Dynamics Observatory sleduje Slunce už pět let? A dělá to věrna svému jménu. Za těch několik roků se i lackému zraku zcela změnil pohled na naši nejbližší hvězdu. Videa erupcí, ale i přechodu Venuše v roce 2012, to si můžeme vychutnat v ohlédnutí za pěti roky SDO.

Jak by se nám žilo u jiných hvězd

Jesli by vmjesto soncja byli by drugije zvjezdy... Tak toto jsem lámanou azbukou pochopil z popisku videa, které je samo o sobě ale úžasné a vůbec nevadí, že už ta ruština není, co bývala. Stačí se jen dívat. Co třeba takový život u dvojhvězdy alfa Kentaura, nebo u Síria? Další je obr Arkturus, pak jasná Vega a závěrem Polárka. To jen pro jistotu, kdybyste je nepoznali podle jasu, barvy, velikosti nebo popisku v azbuce. Ne, já vím, vy jste si zapli titulky v angličtině, ale to už je jiná doba, ale obrázky zůstanou.

Start rakety Proton

Ano, to je takový otloukánek našich přehledů. Jen se někde šustne Proton a nejlépe havarující, už ho máme ve všech světových médiích. Ale ten krásný, hladký ladný start a odhazování postranních bloků, to si vychutnáte jen málokdy tak, jako na videu startu britské družice s pěkným anglickým i ruským komentářem.

Odlet ATV 5 a zánik ATV 4

Evropská vesmírná agentura postavila pro potřeby dopravy velkých nákladů na kosmickou stanici velké nákladní lodě ATV. Nedávno se objevilo zajímavé video ukazující jednotlivé fáze zániku lodě ATV 4. Pro ty, co nezažili zánik stanice Mir, toto je vizuálně celkem podobný zážitek, ovšem jde jakoby jen o jeden modul. Nejefektnější je však video níže uvedené. Hezčí odlet od ISS si v případě poslední ATV 5 opravdu nešlo přát.

Bojujeme o hvězdy

Klub astronomů Liberecka, pobočka České astronomické společnosti, jehož členem je autor seriálu, je znám pozorováním různých bizarních záležitostí, stejně jako hledáním něčeho, co není vidět ani na té nejtmavší dostupné obloze. A protože tmy nám nepřibývá, spíše naopak, nenápadně za ni také bojujeme, i když víme, že je to boj marný. Raději něco než nic, čím více nás bude, tím hospodárněji se bude svítit. A kdoví, třeba to jednou bude opravdu lepší. To si jistě myslí všichni rozumní lidé, astronomy nevyjímaje. Autorovi videa tímto děkujeme za pěknou tečku k tomuto dílu našeho seriálu.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírná videa


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »