Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Saturn jak jej neznáme

Saturn jak jej neznáme

Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.

Publikovanou fotografii pořídila sonda Cassini 19. 1. 2007. Zřetelně je vidět stín, který vrhá planeta Saturn osvětlená Sluncem, a který zakrývá část prstenců. Takovýto pohled na soustavu Saturnových prstenců byl umožněn díky tomu, že se sonda na své dráze kolem planety dostala do polohy 40° nad rovinu prstenců.

Výsledná fotografie je ve skutečnosti mozaika 36 snímků – respektive 12 sad snímků pořízených v červeném, zeleném a modrém světle – které byly získány během 2,5 hodiny, kdy sonda prováděla snímkování celého hlavního prstence. V té době se sonda nacházela ve vzdálenosti 1,23 miliónu km od planety. Rozlišení originálního snímku je 70 km/pixel (obrazový bod).

Sluncem osvětlená polovina planety je přeexponována. Mezi oslepujícím světlem denní polokoule planety a tmavou noční polokoulí se rozprostírá pruh soumraku, v němž lze rozlišit některé detaily v atmosféře planety. Zářící oblaka jako tečky modro-šedé barvy jsou patrné v okolí severního pólu (lze je rozlišit na originální velikosti snímku – viz zdroj). V oblasti kolem jižního pólu noční strana planety září zlatým odstínem ve světle, odraženém z osvětlené části prstence.

Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.
Snímek planety Saturn z výšky 60° nad rovinou prstenců.

Na druhém snímku je ještě více zřetelné, že se jedná o kruhové prstence kolem planety Saturn. Fotografie byla pořízena z „výšky“ 60° nad rovinou prstenců, což je nejvyšší výška, jaké sonda dosáhla. Přeexponovaná část planety byla záměrně odstraněna, aby bylo možné lépe ukázat slabě svítící prstence. Stín planety Saturn na prstencích je zřetelně vidět.

Fotografie byla pořízena 21. 1. 2007 ze vzdálenosti 1,6 miliónu km od planety Saturn.

Zdroj: saturn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »