Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

MORAVA 360 – Můj neuvěřitelný kraj

Myslíte si, že znáte Jihomoravský kraj? Jste si zcela jistí? Někdy se totiž stačí podívat na notoricky známá místa z jiného úhlu pohledu a najednou vypadají… skutečně neuvěřitelně. Na vlastní oči se můžete přijít přesvědčit na Hvězdárnu a planetárium Brno, která počátkem února v premiéře uvede představení MORAVA 360. Příběhy vepsané do vrásek krajiny vypráví Bolek Polívka, autorem celé koncepce je vizuální kouzelník Pavel Karas.

Mezi Pálavou a Macochou, mezi Podyjím a Bílými Karpaty, mezi nebem a podzemím. Tam všude se rozkládá náš neuvěřitelný kraj ozdobený nádhernou přírodou, výjimečnými památkami a úrodnými vinicemi. A lidé se zde dožívají pozoruhodně vysokého věku. Vedou se spory o tom, jestli to způsobuje dobrá voda, anebo víno. Každopádně je to místo, které stojí za návštěvu.

„Natáčení nebyla vždy jen legrace,“ prozrazuje Pavel Karas, autor představení“Například při výjezdu k zamrzlé vodní nádrži Nové mlýny klesla teplota hluboko pod nulu, takže se málem nepodařilo dostat dron a jeho akumulátory na provozní teplotu. Podzimní natáčení na Pálavě hatila střídavě nízká oblačnost, mlha a silný vítr, takže z pěti výjezdů byl úspěšný pouze jeden. A kromě přírodních živlů řádily také živly kriminální – během obhlídky lokalit v Moravském krasu byl firmě UpVision z dodávky ukraden dron s veškerým příslušenstvím. Pachatele ani odcizenou techniku se bohužel nepodařilo vypátrat.“

Podívejte se na ukázku z představení - známá místa z netradičních úhlů pohledu.

Naopak příkladná byla spolupráce se všemi institucemi a úřady, s jejichž laskavým svolením bylo možné pořídit unikátní záběry v samotném centru Brna, v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny Dukovany či v jícnu propasti Macocha. A ve filmu si „zahráli" i obyvatelé obce Dolní Bojanovice, kde vznikly autentické záběry hodů a vinobraní. Na tvorbě se dále podílely firmy UpVision a SkyPix. S jejich pomocí byla vyvinuta speciální technologie umožňující natáčet letecké záběry s velmi vysokým rozlišením a extrémně širokým zorným úhlem. Vznikl tak unikátní film využívající potenciál digitálního planetária, v němž vás obraz doslova obklopí ze všech stran.

Natáčelo se na 37 lokalitách, celkem vzniklo 19 hodin surových záběrů. Filmový štáb najel 5 630 kilometrů křížem krážem po našem neuvěřitelném kraji a zhlédl celkem 21 východů Slunce a 15 západů Slunce, protože většina míst byla snímána během tzv. zlaté hodiny. Scénář a režii má na svědomí Pavel Karas, text namluvil Boleslav Polívka. Na autorské hudbě se podíleli Roman Kašník a žánrovým Andělem oceněná brněnská skupina Ponk. Logo v podobě planety, z níž vyrůstají stylizované siluety známých staveb, navrhla talentovaná designérka Kristína Poráziková.

„Bláznivě vypadá i technická stránka našeho nového představení,“ dodává Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Obrazové záznamy mají objem 1,4 TB a celý projekt dokonce 4,7 TB. Zhruba stejný obsah má celá textová encyklopedie Wikipedie. Výsledné představení se na našich výkonných počítačích zpracovávalo a renderovalo 372 hodin.“

Představení MORAVA 360 je pro všechny, kteří se na náš neuvěřitelný kraj chtějí podívat z dosud neznámé perspektivy. Hvězdárna a planetárium Brno jej uvádí po celý únor i březen. Přesné časy projekcí najdete na www.hvezdarna.cz/program




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


51. vesmírný týden 2024

51. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 12. do 22. 12. 2024. Měsíc po úplňku je vidět v druhé polovině noci a bude koncem týdne v poslední čtvrti. Na večerní obloze září nejvýrazněji Venuše nad jihozápadem a Jupiter nad východem. Nad jihem je ještě slabší Saturn a později večer vychází Mars. Vidět jsou i slabší planety Uran a Neptun. A protože ráno je nyní jitřenkou Merkur, máme možnost vidět všechny planety. Byly vydány podrobnosti, jak přesně došlo k havárii vrtulníčku Ingenuity na Marsu. SpaceX letos láme rekordy na všech stranách. Před 40 lety započala mise sondy Vega 2, dvojice sond, které zkoumaly Venuši a Halleyovu kometu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »