Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

Kosmická sonda MRO pořídila další detailní fotografie Marsu

PIA08068_modest.jpg
Dne 10. 3. 2006 byla na protáhlou oběžnou dráhu kolem Marsu navedena americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Zhruba půl roku budou trvat úpravy její oběžné dráhy metodou tzv. aerobrakingu. Již v současné době však probíhá testování vědecké aparatury sondy, mj. i jejích kamer, které pořizují první zkušební snímky.

O detailních snímcích povrchu Marsu, které pořídila sonda MRO pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment), jsme vás informovali v článku Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu. V dnešním článku si představíme fotografie, které pořídila další z kamer, označovaná jako Context Camera (CTX).

Context Camera byla zaměřena na povrch Marsu při desátém průletu sondy MRO pericentrem dráhy, tj. 24. 3. 2006. Ačkoliv má pořízená fotografie 10krát nižší rozlišení, než budou nakonec mít snímky po navedení sondy na nízkou pracovní oběžnou dráhu, snímek poskytl důležité informace o kvalitě kamery a sondy.

Fotografie v úvodu článku, pořízená kamerou CTX, zachycuje část chaotického terénu ve východní části Valles Marineris. Rozlišení snímku je přibližně 87 m/pixel, což je 14,5krát horší, než bude v době zahájení primární fáze výzkumu po navedení sondy na nízkou oběžnou dráhu. Typický snímek bude zachycovat oblast o šířce 30 km s rozlišením 6 m/pixel.

PIA08068_fig1.jpg

Na prvním obrázku je srovnání snímku, který pořídila širokoúhlá kamera MOC (Mars Orbiter Camera) na sondě Mars Global Surveyor (MGS) přes červený filtr s první fotografií stejné oblasti, kterou vyfotografovala pomocí kamery CTX sonda MRO. Sonda MGS vyfotografovala uvedenou oblast ve stejný den jako sonda MRO, ale o 6,2 hodiny později.

PIA08068_fig2.jpg

Druhý (barevný) publikovaný obrázek je výřez z denní globální mapy, pořízené kamerou MOC na sondě MGS, s vyznačenými oblastmi, které ve stejný den vyfotografovala sonda MRO pomocí kamery CTX. Kamera MOC snímala danou oblast o 4 hodiny později, tedy za poněkud jiných světelných podmínek. Menší snímek je v titulu článku.

PIA08068_fig3.jpg

Na třetí fotografii je v detailu větší ze dvou obrázků, pořízených kamerou CTX. V nejširším místě zachycuje oblast o šířce 260 km, v nejužším (dole) o šířce 122 km. Na délku měří 1590 km. Zachycuje oblast o ploše zhruba 40 000 kilometrů čtverečních.

PIA08068_fig4.jpg

Čtvrtá fotografie představuje detail, tj. severní část předcházejícího obrázku. Bílý rámeček v tomto obrázku vyznačuje oblast, kterou detailně vyfotografovala kamera HiRISE na sondě MRO - viz článek Sonda MRO pořídila první zkušební snímek povrchu Marsu.

PIA08067_fig1.jpg

Nezahálela ani širokoúhlá kamera MARCI (Mars Color Imager) na sondě MRO. Dne 24. 3. 2006 vyfotografovala oblast Argyre Basin na jižní polokouli Marsu. Černobílé fotografie byly pořízeny přes filtry, propouštějící záření o různých vlnových délkách. Barevný obrázek vpravo pořídila sonda MGS o 4 hodiny později. Zkušební snímek v oblasti záření na vlnové délce 260 nm ukazuje, jak se část povrchu planety Mars jeví v oboru ultrafialového záření, které je absorbováno ozónem. Relativně tmavé oblasti na snímku indikují přítomnost ozónu, relativně světlé oblasti naopak jeho absenci. Vodní pára je v atmosféře Marsu v inverzním poměru vůči ozónu. Kde je více vody, tam je méně ozónu a naopak.

Kamera MARCI je obdobným zařízením, které se nacházelo na palubě sondy Mars Climate Orbiter, která byla zničena v září 1999 při neúspěšném navádění na oběžnou dráhu kolem Marsu. V primární fázi mise bude pořizovat denní globální mapy povrchu planety. Snímky budou využity například ke sledování výskytu a pohybu prachových bouří, k monitorování oblačnosti a vodní páry a ke zjišťování sezónních změn povrchového albeda polárních čepiček.

PIA08067.jpg

A zde je barevný obrázek oblasti Argyre Basin, který vznikl složením tří snímků, pořízených přes červený, zelený a modrý filtr. Byl získán kamerou MARCI na sondě MRO.

Ve větším rozlišení najdete všechny publikované fotografie na níže uvedených internetových adresách.

Zdroj: photojournal1 a photojournal2




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »