Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

HST pořídil nejpodrobnější fotografii galaxie M 101

M101_1.jpg
Astronomové sestavili mimořádně podrobný snímek galaxie M 101 z 51 fotografií, pořízených pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST), při doplnění informací z pozemních dalekohledů. Tato největší a nejpodrobnější fotografie spirální galaxie, jaká kdy byla pořízena, má velikost 16000 x 12000 pixelů.

Galaxie M 101 má průměr 170 000 světelných let. Je tedy 1,7krát větší než naše Galaxie. Tvoří ji minimálně 1 bilión hvězd, z nichž asi 100 miliard se můře podobat Slunci, pokud se týká například jejich stáří a teplot.

Galaxii M 101, nacházející se ve vzdálenosti 25 miliónů světelných let od Země, můžeme pozorovat v souhvězdí Velké medvědice. Vzhledem k její vzdálenosti vidíme galaxii v takovém stavu, v jakém se nacházela před 25 milióny roků, tj. v době, kdy na Zemi začínalo období označované jako miocén - kdy začal rozvoj savců a kdy se na Zemi objevili mastodonti. Je přezdívaná také jako galaxie Pinwheel. Na obloze zaujímá plochu rovnající se 1/5 měsíčního úplňku.

Spirální ramena galaxie jsou protkána rozsáhlými mlhovinami, v nichž probíhá proces formování hvězd. Tyto mlhoviny představují zóny intenzivní tvorby hvězd uvnitř rozsáhlých oblaků molekulárního vodíku. Skupiny jasných, horkých, modrých nově zrozených hvězd vytyčují polohu spirálních ramen. Galaktický disk je však mimořádně tenký. Na fotografiích, pořízených pomocí HST, prosvítají skrz galaxii M 101 vzdálenější galaxie, nacházející se za galaxií.

Při sestavování této fotografie byly použity snímky galaxie M 101, které pořídil HST za uplynulých 10 let: v březnu 1994, v září 1999, v listopadu 2002 a v lednu 2003. K pořízení fotografií byly použity kamery WFPC (Wide Field and Planetary Camera) a ACS (Advanced Camera for Surveys). Kosmické snímky byly dále sloučeny s fotografiemi, pořízenými pozemními dalekohledy Canada-France-Hawaii Telescope a Kitt Peak National Observatory. Barevné podání bylo získáno na základě jednotlivých expozic přes modrý, zelený a infračervený filtr při snímkování v listopadu 2002.

M101_detail.jpg

Na snímku, představujícím malý fragment z fotografie galaxie M 101, je vidět několik velice jasných hvězd. Jedná se o hvězdy z naší Galaxie, které se promítají na disk vzdálenější galaxie M 101. Protože se nacházejí mnohem blíže k Zemi, musí být i mnohem jasnější.

Jádro galaxie M 101 je jasnější a červenější, než okrajové části galaxie. Galaktické jádro je obklopeno staršími a červenějšími hvězdami ve srovnání s modrými, jasnými a horkými hvězdami ve spirálních ramenech.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »