Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

CASSINI - prstence v ultrafialovém světle

UV-040707aring-A.jpg
Nejlepší pohled na Saturnovy prstence v historii výzkumu planety, pořízené v ultrafialovém světle, naznačuje, že více ledu se nachází ve vnějších oblastech prstenců, což může být dobrá stopa k pochopení jejich původu a dalšího vývoje. Prohlásili to dva pracovníci University of Colorado v Boulderu, podílející se na misi Cassini.

Joshua Colwell a Larry Esposito, pracovníci Laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku University of Colorado, řekli, že ultrafialová spektra pořízená během navádění sondy Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturna 30. 6. 2004, ukazují momentální stav probíhajícího vývoje v prstencích A, B a C.

Larry Esposito, který objevil v roce 1979 prstenec F na základě dat ze sondy Pioneer 11, je vedoucím týmu pro experiment UVIS (Ultraviolet Imaging Spectrograph) na sondě Cassini. Tým pracovníků včetně experta na prstence, kterým je Joshua Colwell, vytvořil ze získaného spektra barevně zvýrazněný snímek.

Přístroj UVIS je schopen zachytit hlavní rysy prstenců na záběru o šířce až 100 km s rozlišením 10krát lepším, než poskytla sonda Voyager 2. Je tedy schopen rozlišit například Cassiniho dělení, které poprvé spatřil Giovanni Domenico Cassini v 17. století. Cassiniho dělení navzájem odděluje prstence A a B.

Saturnovy prstence.gif
Systém Saturnových prstenců začíná nejbližším prstencem k planetě, který je označen písmenem D, následují prstence C, B a A, dále se rozkládají úzké prstence F a G a následuje široký a velmi řídký prstenec E. Červená barva v připojených obrázcích prstenců představuje poměrně řídké rozptýlené prstýnky, tvořené pravděpodobně "špínou", tedy prachem, eventuelně zaprášeným ledem malých rozměrů. Naopak v hustějších a vzdálenějších prstencích, zbarvených do odstínů zelené barvy, se nacházejí větší částečky materiálu, které jsou tvořeny ledem.

UV-040707aring-A.jpg
Obrázek A:
Zleva doprava je zachycena část prstenců, začínající Cassiniho dělením, které je znázorněno odstíny červené barvy. Bez jakékoliv "mezery" následuje prstenec A. Ten začíná jako "špinavá" oblast červené barvy následovaná prstýnky tyrkysové barvy, rozprostírající se daleko od planety. Představuje hustější prstenec tvořený ledovými částicemi. Jasně červený prstenec přibližně ve třech čtvrtinách šířky obrázku je známe Enckeho dělení.
UV-040707cbring-B.jpg
Obrázek B:
Snímek představuje vnější část prstence C a vnitřní okraj prstence B (zleva doprava). Prstenec B začíná ve vzdálenosti menší než polovina tohoto obrázku. Odstíny červené barvy vlevo představují poměrně úzké prstýnky "špinavého" materiálu, tyrkysově zelená barva představuje hustější oblasti zaplněné ledovými částicemi.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »