Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Apollo 11: Nejdetailnější záběr

Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 detailně. LROC / NASA
Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter má možnost manévrovat, a proto se jí podařilo z výšky pouhých 24 km nad měsíčním povrchem pořídit dosud nejlepší záběr místa přistání prvních lidí, mise Apollo 11.

Na snímku pořízeném kamerou LROC (Lunar Reconnaissance Orbiter Camera) můžeme pozorovat neuvěřitelné detaily. Jsou to například stopy zanechané v prachu Armstrongem a Aldrinem z jejich krátkých vycházek. Jižně od přistávacího modulu vidíme experimenty Lunar Ranging RetroReflector (LRRR) s nedaleko odloženým krytem a Passive Seismic Experiment Package (PSEP). Nahoru a doleva od modulu jsou stopy vedoucí k místům, kde stojí videokamera a měla by tam být někde i vlajka (ta ale při startu nejspíš spadla vlivem proudění prachu kolem - dohlédá ji tam někdo?). Stopy vedoucí doprava k "Malému západnímu kráteru" jsou od neplánované Armstrongovy vycházky k tomuto kráteru, z níž pochází i pěkné panorama kráteru a přistávacího modulu v pozadí. Shoda všech detailů, jako jsou malé krátery v okolí a kameny, je naprosto neuvěřitelná. Ačkoli na Měsíci, kde není atmosféra, by nás to nemělo překvapit.

Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Místo přistání Apolla 11 v širším kontextu. LROC / NASA
Zajímavé záběry najdeme i na jiných místech. Například Apollo 12 přistálo nedaleko kráteru, na jehož vnitřní stěně stojí sonda Surveyor 3. Ta je dobře rozlišitelná, včetně stop astronautů. Narozdíl od Apolla 11 měli již astronauti dvanáctky více volnosti a vyrazili i dále od místa přistání. Podobně delší vycházky byly k vidění také u Apolla 14.

Mise Apollo 15, Apollo 16 a Apollo 17 již měly k dispozici lunární vozítko a tak najdeme jejich stopy na velkém území a kromě toho je tam k vidění i vozítko samotné.

Výše uvedené záběry nelze chápat jen jako důkaz přítomnosti lidí na Měsíci. Takový úžasný výkon ani důkazy nepotřebuje, a když tak tyto snímky jsou jen střípkem do mozaiky, jakým je například přítomnost stovek kilogramů hornin z Měsíce u nás na Zemi nebo to, že Sověti vůbec neprotestovali, že tam nikdo neletěl a nepřistál. Je hloupé, že si dnes ještě někteří lidé myslí, že tam Apollo nepřistálo, ale i to je přece úkolem astronomického serveru. Ukázat, kam až dokáže lidská hloupost zajít, když podobné věci občas někde slýcháme.

Zdroj: web LROC.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »