Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

landingbags.jpg
Nový americký program pilotovaných letů USA, který vyhlásil počátkem letošního roku prezident George Bush, předpokládá mj. vývoj nové kosmické lodi pro pilotované lety. Americká firma Lockheed Martin úspěšně provedla v nedávné době sérii pádových zkoušek makety kosmické lodi, jejichž účelem bylo vyzkoušet nové technologie měkkého přistání, které mohou být použity pro návratovou kabinu kosmické lodi pro dopravu posádky na Zemi. Zkoušky se uskutečnily na základně U. S. Army Yuma Proving Ground (Yuma, Arizona). Nová technologie počítá s použitím sady dvou dvojic airbagů, které se před dopadem na zemský povrch naplní plynem z vnějších nádrží. To umožní kabině měkce dosednout na zemský povrch právě na vzdušné vaky pod kabinou.

"Tato technologie může být použita v mnoha zařízeních, jednou z možností využití je zajištění bezpečného přistání kosmonautů na palubě nové kosmické lodi CEV (Crew Exploration Vehicle), která bude využívána pro budoucí americké pilotované lety jako náhrada raketoplánu," prohlásil Michael Coats, viceprezident Space Exploration at Lockheed Martin Space Systems. "Tyto úspěšné pádové zkoušky poskytnou nám a NASA spolehlivé údaje o chování airbagů během přistání, které mohou být využívány u budoucích návratových systémů pro pilotované lety. Jaké požadavky budou muset splňovat? Požadavkem číslo jedna je zajištění bezpečnosti posádky, což bude muset respektovat každý konstrukční návrh."

Pádové zkoušky se uskutečnily ve dnech 24. a 25. června 2004. Jejich cílem je vývoj nových technologií, vedoucích k co největšímu snížení rizika při kosmickém výzkumu. Při zkouškách byla používána hmotnostní maketa kabiny o hmotnosti 5 216 kg.

Během zkoušek byla kabina shazována z různých výšek a pod různým úhlem. Systém airbagů fungoval při každém dopadu podle očekávání a potvrdil tak, že zvolená technologie je správná. Místo tvrdého nárazu hmotnostní maketa kosmické lodi, resp. její návratové kabiny, zlehka dosedla na zemský povrch po každém pádu na "polštáře" airbagů. Měřící přístroje potvrdily, že krátkou dobu působící přetížení bylo velmi "vlídné" jak pro vlastní kabinu, tak i pro případnou posádku.

"Na rozdíl od kabiny programu Apollo, která byla určena pro přistání na vodní hladinu, v současné době testované technologie umožní budoucím návratovým kabinám mj. bezpečně přistávat i na pevné zemi," dodává Coats.

Lockheed Martin bude pokračovat dál ve zkouškách zařízení, využívajících airbagů pro zajištění bezpečného přistání kosmických lodí. Do budoucna se počítá mj. se shazováním makety kabiny z letounu za účelem zjištění chování zařízení během sestupu a vlastního přistání.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »