Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Orion_logo.jpg
To, o čem se spekulovalo a o čem kolovala "šeptanda", to v úterý 22. srpna 2006 prozradil současný americký astronaut na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS Jeffrey Williams. Vyšlo tak najevo, že nová americká kosmická loď, která bude dopravovat kosmonauty na ISS a později i na Měsíc, se bude jmenovat ORION. Orion je název jednoho z nejznámějších a snadno pozorovatelných souhvězdí na obloze.

"Některé z hvězd v souhvězdí Oriona byly v minulém století používány pro navigaci a řízení kosmických sond," říká projektový manažer Skip Hatfield. "Náš tým, a také celá NASA - a myslím že i celá naše země - je stále více napnutá s každým dalším krokem při realizaci tohoto projektu. Nové kosmické lety se rychle přibližují."

V červnu letošního roku NASA oznámila, že nosné rakety, vyvíjené pro realizaci letů na Měsíc, ponesou název Ares (synonymum pro Mars), který bude doplněn číslicemi 1 a 5 (obdoba raket Saturn 1 a Saturn 5 v projektu Apollo). Kosmická loď ORION bude schopna dopravit k Mezinárodní kosmické stanici šestičlennou posádku, na povrch Měsíce by měla vysadit čtveřici astronautů. V pozdějších letech by měla být použita také pro lety na Mars.

CEV_Orion.jpg

Nová kosmická loď si "vypůjčila" tvar od své předchůdkyně, avšak bude vybavena novými technologiemi: počítači, elektronikou, novou aparaturou k zabezpečení životních podmínek kosmonautů, novým pohonným systémem a novou tepelnou ochranou. To vše mimo jiné umožní bezpečný průlet atmosférou při návratu posádky z Měsíce druhou kosmickou rychlostí.

Kosmická loď ORION bude mít průměr 5 m a hmotnost kolem 25 tun. Její vnitřní objem bude 2,5krát větší než objem kabiny APOLLO. Bude schopna dopravit kosmonauty na Měsíc k dlouhodobým pobytům, přičemž budou probíhat její zkoušky pro zajištění dlouhodobého letu na Mars.

Veřejné vyhlášení názvu nové americké kosmické lodi, která by měla nahradit současné raketoplány, jež pravděpodobně ukončí svůj provoz v roce 2010, plánovala NASA na čtvrtek 31. srpna 2006. Včera však zazněla po telemetrickém kanálu mezi ISS a řídícím střediskem v hlase amerického kosmonauta Williamse, který pracuje na palubě ISS společně s ruským kosmonautem Vinogradovem a s německým kosmonautem Reiterem, i následující slova: "Několik let jsme ji nazývali pilotovaná výzkumná loď (Crew Exploration Vehicle - CEV), avšak dnes již má své jméno - ORION." A název lodi se tak dostal do rukou tisku i veřejnosti. Takto alespoň o události informoval ruský zdroj.

Jméno nové kosmické lodi však bude oficiálně oznámeno v termínu, jak bylo původně plánováno. V poslední srpnový den je NASA připravena také zveřejnit jméno vítěze konkursu na výrobu kosmické lodi. Boj o vítězství v tomto velkém kontraktu vedou firmy Lockheed-Martin na straně jedné a Boeing s firmou Northrop Grumman na straně druhé.

Vývoj a výroba nové generace kosmické lodi, která by měla v budoucnu dopravit americké astronauty na Měsíc i na Mars, je hlavním bodem programu Constellation. Podle současných plánů NASA by se měl první let kosmické lodi ORION k Mezinárodní kosmické stanici uskutečnit nejpozději v roce 2014, k Měsíci by se měla vydat nejpozději v roce 2020.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »