Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Všechny pohledy se upírají k Titanu

Všechny pohledy se upírají k Titanu

pia_06107.jpg
Ukrytý za silným závojem mlhy, to je Titan, jediný známý Měsíc s atmosférou. Jde o největší měsíc Saturnu, který je větší než Merkur nebo Pluto. Je to také druhý největší měsíc ve sluneční soustavě, hned po Jupiterově měsíci Ganymédes. Titan je studené a nehostinné místo s povrchovou teplotou jen 95° Kelvina (minus 178° Celsia).

Kosmická sonda Cassini se k němu, včera 26.10.2004, poprvé přiblížila na opravdu malou, ve srovnání se vzdáleností od Země téměř "směšnou" vzdálenost 1.200 km. V 18:44 našeho času byla sonda na nejbližším místě své dráhy okolo Titanu. Tento přelet byl skoro 300 krát bližší než první přiblížení 3.června 2004. Byl ale také jen jedním ze 45 přiblížení k tomuto měsíci, které jsou naplánovány pro čtyřletou mise sondy u Saturnu.

Jedním z důležitých cílů právě tohoto přeletu je potvrdit pravdivost modelu atmosféry a připravit se tak na sestup sondy Huygens k povrchu. Cassini se proto o atmosféru Titanu téměř otřel.

Všechny přípravné operace sonda Cassini provedla bezchybně a tak řídící tým byl přesvědčen o úspěchu. Akci sice mohla zhatit nějaká závada na sondě nebo špatné počasí na pozemských kontrolních a přijímacích stanicích. Existuje také možnost, že Vědecké výsledky by mohly být i ztraceny, protože na jejich přenos má sonda jen jeden pokus, než budou přepsány na záznamovém zařízení novými daty. Přenos dat začíná 27.10. ve 3:30 ráno našeho času. Přeneseno má být celkem 3,5 GB dat.

Zatím uveřejněný snímek sice ještě není snímkem z největšího přiblížení, byl pořízen už 24.října, ale už i tak odhaluje některé podrobnosti povrchu měsíce. Jde o světlou oblast o velikosti "kontinentu", která byla pojmenována Xanadu. Snímek byl získán úzko úhlovou kamerou přes spektrální filtr na 938 nanometrech, vlnové délce na které lze nejsnáze zahlédnout povrch Titanu skrz zamlženou atmosféru. Kontrast snímku byl zvýšen, aby byly lépe pozorovatelné detaily. Také úhel osvětlení Slunce - Titan - Cassini byl menší než při předchozích snímcích a tak bylo minimalizováno rozptýlení světla v mlze. Snímek tak zobrazuje detaily asi 10 krát menší než ty, které lze pozorovat od Země. Zvýrazněny jsou nejspíše povrchové materiály o různé světlosti nebo spíše s různými odrazivými schopnostmi (albedo), než topografické zastínění terénu.

Update 7:30

cassini-titan-flyby1-bg.jpg

V (7:30)  vysílala NASA TV informace o průběhu průletu.

Podle posledních zpráv se průlet se vydařil tak, jak řídící tým předpokládal. Ve 3:25 začala přijímací stanice u Madridu ve Španělsku dostávat první obrazová data. Jedny z prvních originálních snímků vám předkládáme.

Snímek vlevo je jedním z posledních uveřejněných snímků pořízených při největším přiblížení. Podle zatím prvních náhledů na pořízené snímky se zdá, že předpokládaný kapalný oceán na měsíci neexistuje, ale analýza dat teprve začala.

Na snímku vpravo je vidět detail povrchu. (Snímek lze zvětšit)

Další snímky si lze prohlédnout na http://saturn.jpl.nasa.gov/news/events/titana/index.cfm

pia-titan-1-2-br402.jpg

Zdroj: SpaceDaily, NASA, Space.com
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



22. vesmírný týden 2024

22. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 5. do 2. 6. 2024. Měsíc po úplňku spěje k poslední čtvrti, ale noci zůstanou poměrně světlé. Planety večer vidět nejsou a na ranní obloze je pouze velmi nízko Saturn a snaží se vylézt i Mars. V koronografu SOHO je Jupiter a Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, a navíc se k nám opět natočila aktivní oblast AR3663 a uvidíme, co přinese zatím schovaná AR3664. K večernímu pozorování vybízí kometa 13P/Olbers, případně C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). SpaceX bude provádět poslední přípravy k 4. testovacímu letu SuperHeavy Starship a mezitím Boeing má jednu z posledních možností na start Starlineru, jinak hrozí dlouhý odklad.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

S andělskými křídly

Pozorování polární záře na severním Plzeňsku - Plasy, 11.5.2024

Další informace »