Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Sojuz2_a.jpg
V pondělí 8. listopadu 2004 úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck zmodernizovaná ruská nosná raketa Sojuz 2-1A. Při jejím zkušebním startu byla na balistickou dráhu navedena hmotnostní a rozměrová maketa družice s názvem Oblik, která posléze zanikla nad Tichým oceánem. Ve skutečnosti se jednalo o družici typu Zenit 8 s prošlou garanční dobou, která dosud nebyla z finančních důvodů vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Pro současný start byla vybavena některými měřícími systémy pro sledování zrychlení, vibrací a teploty během letu. Raketa Sojuz-2 je dalším členem z početné rodiny ruských raket, vycházejících ze známé "semjorky" Sergeje P. Koroljova.

"V průběhu modernizace rakety Sojuz byly zlepšeny charakteristiky raketových motorů všech stupňů rakety, navržen nový digitální řídící systém, který zajišťuje přesnější navedení užitečného zatížení na oběžnou dráhu kolem Země a zavedeny nové telemetrické systémy," prohlásil ředitel Federální kosmické agentury Anatolij Perminov. Doplnil také, že jedna z variant rakety Sojuz-2 bude od roku 2007 startovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Podstatně také klesla náročnost přípravy rakety ke startu na obsluhující personál. Předstartovní přípravy rakety zajišťuje 15 až 20 osob místo dosavadních 70, kontrolu nad systémy řízení letu zajišťují 2 pracovníci místo dosavadních 40 osob.

U varianty rakety Sojuz 2-1B bude použit nový raketový motor ve třetím stupni rakety, což umožní zvýšit nosnost rakety více než o 1 tunu. Start rakety typu Sojuz 2-1B je naplánován na rok 2006. V současné době probíhají zkoušky nového raketového motoru. Ten musí při zkouškách vydržet bez problémů pracovat minimálně 900 sekund místo požadovaných 300 sekund při skutečném letu.

Nová raketa je vybavena také novým aerodynamickým krytem, který umožní vypouštění větších a hmotnějších družic. Délka krytu vzrostla ze 7,7 m na 11,4 m a jeho průměr z 3,7 m na 4,1 m. Při použití urychlovacího stupně Fregat bude raketa sloužit i pro vypouštění kosmických sond k Měsíci a k planetám. V konstrukci rakety byly použity pouze ruské součástky a ruské technologie. Možná proto je raketa někdy označována názvem Rus.

Zdroj: spacenews.ru/ a newsgeorgia.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »