Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Střídání posádek na ISS

Střídání posádek na ISS

ISS
ISS
Dne 18. 10. 2003 v 05:38:03 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-FG, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila kosmickou loď Sojuz TMA-3. Její posádku tvoří Alexandr J. Kaleri (Rusko), Michael C. Foale (USA) a Pedro Duque (Španělsko). První dva členové posádky převezmou "štafetu" na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. Nová, v pořadí již osmá posádka přestoupila na palubu ISS 20. 10. 2003, kde stráví přibližně 200 dnů.

Současná posádka ve složení Jurij J. Malenčenko (Rusko) a Edward T. Lu (USA) - start 26. 4. 2003 - se vrátí zpět na Zemi v úterý 28. 10. 2003 na palubě "starého" Sojuzu TMA-2. Společně s nimi se vrátí i španělský kosmonaut Pedro Duque, který se vydal do vesmíru ke krátkodobému letu již podruhé (poprvé to bylo v říjnu 1998 na palubě raketoplánu Discovery F-25). Během týdenního pobytu na ISS se bude věnovat geofyzikálním výzkumům, biotechnologickým experimentům, technickým a technologickým experimentům, a především lékařsko-biologickým výzkumům. Na programu je uskutečnění celkem 21 různých experimentů.

Vzhledem k tomu, že lety amerických raketoplánů budou obnoveny nejdříve v září 2004, zásobování stanice ISS a výměna posádek bude záviset především na Rusku. Avšak nedostatek finančních prostředků na kosmonautiku se projevuje již nyní. Na přelomu listopadu a prosince měl být vypuštěn další Progress se zásobami pro novou posádku. Jeho start se uskuteční nejdříve v lednu 2004. Posádka stanice však strádat nebude. Na palubě ISS je zatím dostatek potravy, vody, kyslíku i pohonných hmot. Na rok 2004 se plánují starty maximálně 5 zásobovacích lodí Progress. Dosavadní jednání představitelů Rosaviakosmosu a NASA ohledně dodatečného financování startů ruských zásobovacích lodí nevedla ke konkrétním závěrům. Administrátor NASA Sean O´Keefe prohlásil, že NASA bude dělat vše pro obnovení letů raketoplánu v co nejkratší době.

Určité zlepšení v zásobování stanice ISS by mohlo nastat po vypuštění evropského zásobovacího modulu ATV (Automated Transfer Vehicle). Jedná se o modul se startovní hmotností 20,7 tuny, délkou 10,3 m a průměrem 4,5 m. Start bude zajišťován pomocí nosné rakety Ariane 5ES. První start modulu s názvem Jules Verne by se mohl uskutečnit v září 2004. K ISS se připojí ze strany ruského modulu Zvězda. Na palubě modulu ATV bude možno umístit až 7,5 tuny nákladu. Předpokládá se jeden start ročně.

A na závěr ještě jedna zajímavost. Posádky se na stanici ISS střídají přibližně po půlročních pobytech, při nichž je nutno věnovat pozornost také osobní hygieně. Jednou z procedur, odlišných od podmínek na Zemi, je například mytí hlavy. Protože na ISS není klasická sprcha ani umývadlo, kosmonauti používají speciální šampony, které nevyžadují jejich smytí vodou. Velmi dobrý je ruský šampon značky Aelita. Z 90 % se skládá z výtažků nejrůznějších bylin. Léčí a vyživuje pokožku na hlavě. Proto při jeho používání nikdy nevznikají lupy. Po umytí vlasů se zbytky šamponu lehce odstraní pomocí vlhkého ubrousku nebo ručníku.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »