Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SpaceShipOne otevřel cestu do vesmíru

SpaceShipOne otevřel cestu do vesmíru

SS1-4.jpg
Pilotované lety do vesmíru jsou realitou již od roku 1961. Na oběžnou dráhu kolem Země (případně na Měsíc) se dostalo zatím něco přes 400 kosmonautů. Vzhledem ke stoupajícímu zájmu o tzv. extrémní turistiku stále více světových společností uvažuje také o kosmické turistice. Patří mezi ně i americká firma Scaled Composites, která pro potřeby kosmické turistiky vyvinula dvoustupňový dopravní prostředek SpaceShipOne, umožňující dopravit tříčlennou posádku za hranice zemské atmosféry, do výšky přes 100 km. Mezníkem se stal 21. červen roku 2004. Kosmický raketoplán SpaceShipOne, na jehož palubě se nacházel Michael Melvill (63 let, bývalý zkušební pilot), překonal bájnou hranici a "nahlédl" do kosmického prostoru. Uskutečnil tak suborbitální let, podobný prvním dvěma startům v americkém programu Mercury či při letech experimentálního raketového letadla X-15 (vypouštěného z nosiče B-52). Výška 100 km je považována za smluvní hranici kosmického prostoru.

Všechno začalo vyhlášením soutěže o získání Ceny X (X-Prize), která byla nedávno přejmenována na Ansari X-Prize. Pro získání ceny, rovnající se finančnímu příspěvku ve výši 10 miliónů amerických dolarů, je nutno splnit mj. následující podmínky: dopravit do výšky přes 100 km tříčlennou posádku a v pořádku ji dopravit zpět na zemský povrch. Totéž je nutno zopakovat ještě jednou nejpozději do 14 dnů. Na vývoj a výrobu dopravního prostředku musí být použity výhradně soukromé finanční prostředky. Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

Jednou z nich je americká společnost Scaled Composites. Při vývoji potřebné techniky postupovala krok za krokem. Nejprve byl vyvinut letoun s názvem Proteus, určený pro vynášení nákladů do velkých výšek. Jeho konstrukce byla zvolena tak, aby mohl vynášet i malý raketoplán, zavěšený pod trupem. Tento raketoplán je označován jako SpaceShipOne. Letové zkoušky celého systému byly zahájeny v roce 2003. Raketoplán byl letounem, pojmenovaným White Knight (Bílý rytíř) vynesen do výšky zhruba 14 km. Zde došlo k jeho oddělení a po klouzavém letu raketoplán přistál na běžném letišti.

Dalším krokem byly zkoušky, při nich po odpoutání od letadla došlo k zážehu raketového motoru raketoplánu. Společnost Scaled Composites uskutečnila se svým raketoplánem 3 letové zkoušky, během nichž prověřila funkci raketového motoru. Dne 17. 12. 2003 bylo dosaženo výšky 20,7 km, dne 8. 4. 2004 výšky 32 km a 13. 5. 2004 pilotovaný raketoplán SpaShipOne dosáhl zatím rekordní výšky 64,7 km.

SpaceShipOne-1.jpg
Jak probíhal první let do výšky přes 100 km? Letoun White Knight, který pilotoval Brian Binnie, vystoupal do výšky 13 km. Po oddělení raketoplánu SpaceShipOne jej pilot Michael Melvill natočil "nosem" vzhůru. O několik sekund později nastartoval hybridní raketový motor, který pracoval zhruba 80 sekund. Během jeho činnosti působilo na pilota přetížení 3 G a raketoplán dosáhl rychlosti 2,9krát převyšující rychlost zvuku. Po ukončení činnosti raketového motoru následoval let setrvačností do výšky 328 491 stop (tj. asi 100,1 km). Odtud se mohl pilot kochat krásou temné oblohy, mohl přehlédnout velkou část zemského povrchu, sledovat zakřivení zemského povrchu a především po dobu asi tří minut se nacházel v beztížném stavu, který tak dobře znají kosmonauti. Následoval sestup raketoplánu volným pádem do výšky 18 km. Po klouzavém letu následovalo přistání na letišti. Po devadesáti minutách letu první "ostrá" zkouška úspěšně skončila.

Pro zájemce o kosmickou turistiku jsou dveře do vesmíru pootevřeny. Turisté, kteří po dobu jednoho týdne pobývali na palubě Mezinárodní kosmické stanici ISS, zaplatili za "letenku" 20 miliónů dolarů. Cena letenky na palubě raketoplánu SpaceShipOne se bude pohybovat mezi 25 000 až 50 000 dolarů.

SS1_victory_0365.jpg
Jak prohlásili zástupci společnosti Scaled Composites: Chceme, aby naše děti mohly létat k planetám. První krok byl již učiněn

Související články:
21.6.2004 16:30 - soukromý pilotovaný let do vesmíru
SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice
Cena X - finále se blíží

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »